Nezaměnitelný, osobitý, vycházející z lidové tvorby, takový byl styl architekta Dušana Jurkoviče. Při vyslovení jeho jména se nám nejspíše vybaví především originálně pojaté stavby na beskydských Pustevnách, v luhačovických lázních či Novém Městě nad Metují. Je jich samozřejmě mnohem více a my se dnes vypravíme na jednu z těch, která se od jmenovaných trochu liší, na Jiráskovu chatu na Dobrošově.
Prvky lidového stavitelství zůstaly, ale chybí barevné ornamenty a budova je vkusně a střízlivě pokryta tmavým šindelem. Projekt stavby byl Jurkovičovi zadán již v roce 1912, neboť stávající turistická útulna na Dobrošově přestávala kapacitně stačit. První světová válka však plány přerušila a základní kámen chaty byl položen až v roce 1921. Stalo se tak na počest blížících se sedmdesátých narozenin Aloise Jiráska. Do provozu byla uvedena o dva roky později. Určitě šlo o oblíbené místo, kam směřovaly kroky mnoha turistů. V průběhu dalších let byla přistavěna velká letní veranda.
Přestože se objekt nachází u hranic, uprostřed největšího pevnostního obranného systému, bez úhony přestál II. světovou válku. Značně zchátral až později.
Na přelomu tisíciletí proběhla generální oprava chaty, která je dnes kulturní památkou a opět majetkem KČT. Interiéry byly při rekonstrukci upraveny do stavu navrženého architektem Dušanem Jurkovičem a návštěvu zdejší rozhledny i restaurace mohu jen doporučit. Je odtud nádherný rozhled na Krkonoše, Orlické hory i polskou Hejšovinu. A hluboko pod námi se blyští ohromná plocha vodní nádrže Rozkoš. Podle rozlohy je osmou největší přehradou v České republice. Ale není to přehrada, jakou běžně známe, vzniklá přehrazením řeky, téhle nádrži se říká intervenční, leží bokem hlavního toku Úpy a je z ní napájena umělým přivaděčem. Jejím prvořadým úkolem je ochrana území před povodněmi, ale slouží i k rekreaci.
Jak bylo zmíněno, v blízkém okolí Jiráskovy chaty se nachází pevností objekty, vybudované na obranu naší země proti hitlerovskému Německu - dělostřelecká tvrz Dobrošov.
Tato bezesporu zajímavá památka určitě stojí za návštěvu. Připomeneme si kousek historie, projdeme podzemní prostory pod objektem a prohlídková trasa nás vyvede na povrch v pěchotním srubu Můstek. Uvědomíme- li si, že plánovaná stavební lhůta činila 24 měsíců a politické události zastavily práce již v polovině předpokládané doby, je až neuvěřitelné, jak obrovský kus práce zde stovky dělníků odvedly.
Prohlídka trvá asi 1 a 1/4 hodiny, není vhodná pro malé děti a v podzemí počítejte s teplotou 6 st.
Pokud nejste závislí na návratu k automobilu, je hezkou vycházkou naučná stezka vedoucí podél linie opevnění do Bělovse (nebo sem naopak po ní můžete z Bělovse vystoupat). Na této trase jsou sruby Lom a Březinka a díky nadšencům a zájemcům o vojenskou historii se další a další dochované bunkry zpřístupňují veřejnosti.
Pokud navštívíte Běloves, určitě zajděte na břeh Metuje k nově zrekonstruované kapličce s pramenem IDA. Je výborná! Bohužel lázně kvůli nedořešeným záležitostem s pozemky zchátraly a jsou na hranici demolice.
Jestliže se po prohlídce pevnosti potřebujete vrátit na parkoviště u obce Dobrošov, je další variantou okruh kolem pěchotních srubů Jeřáb, Jirásek, Hrobka a Polsko. Případně se lze vydat opačným směrem k Malinovému vrchu, kde se můžeme seznámit s historií nepříliš vzdálenou - Kahanem III. s muzeem Studené války. Objekty tajného projektu Kahan měly sloužit totalitnímu režimu mj. jako operační střediska pro případ jaderného konfliktu.
V každém případě bude výlet na Dobrošov zajímavý a poučný. Před návštěvou doporučuji ověřit si otevírací dobu jednotlivých objektů na internetu.
IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz