Jízda králů je pradávná tradice, ale dnes se udržuje jen v několika málo obcích – ve Vlčnově, Skoronicích, v Hluku a Kunovicích u Uherského Hradiště, a kromě vlčnovské se už ani nejezdí každý rok. Jízdu králů pořádá mladá chasa, ročník 18letých v dané obci. Už začátkem roku se na plese volí král toho roku. Králem se stává 10 – 12letý chlapec, dnes většinou z rodin, kde se už v dřívějších generacích král vyskytoval, a pro rodinu je to obrovské vyznamenání. Samotná jízda králů se koná většinou v květnu a trvá 2 až tři dny a je spojena s přehlídkou místních i „přespolních“ folklorních souborů nebo např. se soutěží v tancování „verbuňku“ – typického mužského tance.
Tradice jízd králů je tady na Slovácku spojována s útěkem uherského krále Matyáše Korvína z Moravy po prohrané bitvě s českým králem Jiřím z Poděbrad v roce 1469. Uherský král se chtěl v přestrojení dostat na trenčínský hrad. Aby nebyl poznán, oblékli jej do dívčího kroje, obličej zakryli pentlemi a aby se neprozradil ani po hlase, musel držet v ústech růži. Stejně je oblečen i současný král při jízdě králů. Krále doprovázejí dva panoši, taky v dívčím kroji, s šavlemi. Všichni tři jedou na bílých koních, které v průvodu vedou starší šohaji. Jejich úloha je velmi důležitá – udržet koně v klidu v té (v dobrém smyslu) vřavě po celý den, to není určitě jednoduché pro ně ani pro ty koníky. Všude kolem průvodu je slyšet muzika, zpěv, vyvolávání chlapců z královské družiny a hlasité odpovědi a volání z řad přihlížejících.
Slavnostní jízda začíná vyzvednutím krále z jeho bydliště, pokračuje u starosty obce, který dává symbolické svolení k jízdě, a pak už jede obcí průvod až z několika desítek vyšňořených koní a jezdců. Chlapci ve svátečních krojích mají na šavlích uvázaný červený dívčí šátek, tzv. turčák. Jezdci z královské družiny „vyvolávají“ nejrůznější veselé hlášky, často inspirované aktuálními událostmi v obci, adresované zastupitelstvu a starostovi, ale i jednotlivým občanům. Odměnou bývají peníze vkládané do kasiček zavěšených na postroji koňů nebo „věcné dary“ ukládané do košů, které vezou někteří chlapci. Nejčastějším darem je láhev nějakého dobrého moku pro chasu. Večer se pak tancuje a zpívá na otevřených prostranstvích, nebo když nepřeje počasí, třeba v místním kulturáku.
Přikládám obrázky z jízdy králů v Hluku v roce 2017.
ChytráŽena.cz