„Jízda králů“ je krásnou lidovou tradicí, která je dodnes živá především na střední a jižní Moravě, zejména na Moravském Slovácku a na Hané.

Pokud jste se na Jízdu králů těšili i letos, akce se měla konat 29. - 31. 5. 2020, musíte se smířit s tím, že letošní Jízda králů se kvůli současné virové situaci a nařízení vlády nekoná. Nic vám ale nebrání v tom, abyste se o akci dozvěděli více a naplánovali si ji třeba na příští rok. V případě, že jste se jí v minulosti zúčastnili, můžete se mnou zavzpomínat.

Jízda se se jezdila i na dalších místech, dokonce i v některých vesnicích ve Slezsku. Dodnes vedou etnografové v České republice polemiky o jejím vzniku a existuje ohledně toho několik teorií.

Ve své podstatě se jedná o krojovanou jízdu a průvod, jehož ústřední postavou je král, kterého představuje mladý chlapec v ženském kroji ověšený pentlemi s růží v ústech. Nejčastější interpretace tohoto zvyku odkazuje k historické události, kdy Matyáš Korvín v ženských šatech s růží v ústech (aby se neprozradil podle hlasu), utíkal před králem Jiřím z Poděbrad a následně se skrýval v Uherském Brodě. Při útěku neměl žádné prostředky, a proto žádal milodary po vesničanech.

Jsou ale i další teorie, například že tradice má původ v návratu krále Václava ze zajetí, ve kterém ho držel Ota Braniborský nebo v návratu knížete Svatopluka, který se ztratil v bitvě u Bratislavy. Na Hané je někdy nazývána jako Jízda krále Ječmínka s odkazem na místní pověst. Kromě krále v celém průvodu jedou i všichni osmnáctiletí chlapci z vesnice, kteří jsou ve věku, kdy by dříve byli odvedeni na vojnu, tzv. legrúti, kteří mají všem ukázat, že už umí jezdit na koni a nejsou již malými dětmi. Tito chlapci zároveň vybírají peníze pro krále.

Existuje také teorie, podle níž pochází Jízda králů z dob, kdy na jižní Moravu vpadlo vojsko Tatarů, neboť kostým krále se podobá tradičnímu oblečení některých turkotatarských národů střední Asie a hlavní úkol legrútů, tedy projít určitou iniciací spojenou s jízdou na koni, připomíná obřady dospělosti, které jsou dodnes u turkických a altajských národů běžné. Též tradiční zvolání „Hýlom, hálom“, kterým jízda začíná, má mít původ v jazycích turkických zemí.

Kromě těchto vysvětlení existují ale i prozaičtější teorie, například o vzniku na základě nápodoby šlechtických a církevních procesí nebo o zvyku, který má svůj původ už v pohanských dobách a tradicích.

Asi nejznámější je „Jízda králů“ ve vesnici Vlčnov, kde má více než dvousetletou tradici a je zapsána na seznamu nehmotného dědictví lidstva. Koná se zde pravidelně každý rok na konci května (na Letnice).

Zvláště v minulosti měla Jízda králů také jeden mnohdy i tragický zvyk. Jednalo se o únos krále, kterého posléze musela rodina vykoupit.

Tento slovácký a hanácký obyčej rozhodně stojí za zhlédnutí. Když už zavítáte do kraje vinic, spojte návštěvu s exkurzí do tradičních sklípků a prohlédněte si lidovou architekturu zdejšího kraje. Jistě nebudete litovat.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10