Jízdy panoramatickým vlakem provozuje Rhétská dráha, trasa je dlouhá zhruba 60 kilometrů a maximální rychlost vlaku je 80 kilometrů za hodinu. Jízda z italského Tirana do švýcarského Svatého Mořice trvá zhruba 2,5 hodiny. Trať vlaku prochází pohořím Bernina, zažil se zde název Bernina expres. Berninská dráha je od roku 2008 zapsána jako světové kulturní dědictví UNESCO.
Již v roce 1905 byla založena společnost Bernina Bahngesellschaft, která chtěla spojit Tirano se Svatým Mořicem přes průsmyk Bernina. Hlavně kvůli přístupu k vodním elektrárnám a pro turisty, kteří míří do této oblasti. 5. 7. 1910 byla celá tato trať slavnostně otevřena. Původně byla plánována pouze pro letní provoz. Díky velké propagaci a zájmu cestujících byl ale po několika úpravách v sezoně 1913/1914 zahájen i zimní provoz. Zájem turistů je čím dál vyšší. Nyní jezdí vlak každou hodinu v obou směrech.
Nastoupili jsme tedy do červeného proskleného vlaku Bernina expres v Tiranu v nadmořské výšce 429 metrů. Vyjíždíme z nádraží přes náměstí kolem kostela. Po výjezdu z města pomalu začínáme stoupat, až se dostáváme ke kruhovému viaduktu Bresia. Zde vlak opíše úhel 360° a vystoupá ještě výš. Za chvíli už začíná drsná alpská krajina a stále stoupáme. Vidíme již celoročně zasněžené vrcholky hor. Přejíždíme spoustu viaduktů a absolvujeme snad tisíce zatáček. A už jsme v nadmořské výšce zhruba 2100 metrů. Zastávka Alp Grüm. Zde je malá přestávka.
Vystoupíme a fotíme nádherný kaňon s jezerem. Ta nádhera se nedá popsat. Po zhruba patnácti minutách opět nastupujeme do vlaku a pokračujeme v cestě. Za chvíli nás čeká nejvyšší vrchol Ospizio Bernina, ocitáme se ve výšce 2253 metrů nad mořem. Vidíme v okolí krajinu pokrytou sněhem, ledovce a zamrzlá jezera. Krása. Přejedeme průsmyk Bernina a pomalu klesáme. Pořád je na co koukat. Zasněžená krajina se promění na zeleň, skály, vodopády. A ani se nenadějeme a už vystupujeme ve Svatém Mořici. Klidně bych počkala, až pojede vlak zpět a cestu absolvovala ještě jednou. Byla to opravdu nádhera! Vlak zastavoval v mnoha stanicích. Vystoupit a nastoupit můžete kdekoliv. Na některých zastávkách se vlak potkává s protijedoucím.
Když jsme si tento výlet plánovali, tak jsem v nějakém článku četla, že během cesty vlakem projedeme rozmanitými vegetačními pásmy. Ano, je to pravda. Vyrazili jsme z Tirana, kde rostou palmy a krásně vše kvete (429 metrů nad mořem), projeli jsme kolem ledovců v Berninském průsmyku (2253 metrů nad mořem) a cestu ukončili ve Svatém Mořici (1775 metrů nad mořem). Viděli jsme tedy během 2,5 hodiny věčný sníh a led, malebná údolí, krásné viadukty i středomořské rostliny.
Byl to opravdu silný zážitek. Pokud budete mít možnost tuto cestu absolvovat, tak neváhejte. Stálo to za to. Nedokážu to ani popsat. Snad vám více řeknou přiložené fotografie. Některé bohužel ruší hlavy ostatních cestujících, ale lépe to opravdu vyfotit nešlo. Každý chtěl ulovit to nejlepší foto pro sebe a tak občas vstoupil do záběru někomu jinému.
ChytráŽena.cz