Pro fungování sklářských hutí je potřeba dřevo, proto začaly v Jizerských horách uprostřed hlubokých, nedotčených lesů, vznikat sklářské osady. Výrobky českých sklářů byly žádány po celé Evropě. S historií sklářství v Bedřichově a okolí je v letech 1752-1890 spjato především jméno Johan Josef Kittel a rod Riedelů. Právě kvůli dostupnosti palivového dřeva vznikly i osady, ke kterým se dnes vydáme.

Stejně jako v minulém výletu - v němž jsme šli přes Královku k přehradě Josefův Důl - bude naším východiskem obec Bedřichov.

Z Bedřichova tentokrát vyjdeme severním směrem, doprovázeni žlutou turistickou značkou. Po 3 km příjemnou lesní cestou dojdeme na křižovatku se samotou Nová Louka (770 m.n.m). Mýtina, pův. nazývaná Medvědí louka, zde vznikla vykácením lesa počátkem 17. století za účelem pěstování dobytka, ale pro svou odlehlost nebyla příliš využívána a postupně zarostla. Místo bylo znovu upraveno zhruba v polovině 18. století, kdy zde majitel sklářské hutě v Bedřichově Jan Josef Kittel zřídil sklářskou huť. Ta později přešla do držení sklářské rodiny Riedelů. Vyrábělo se zde sklo duté a tyčové, skleněné perly a ozdoby na lustry. Sklárnu ani dělnický dům zde dnes již nenajdeme, dochoval se jen dům hutního mistra (tzv. Panský dům), později upravený na lovecký zámeček.

Do zámečku se jezdívali rekreovat prvorepublikoví vládní úředníci, pravidelným hostem zde byl kancléř prezidenta Přemysl Šámal, podle kterého se dodnes zámečku říká Šámalova chata - Šámalka. Roubená budova, krytá mansardovou střechou s věžičkou, nabízí možnost ubytování i občerstvení. Okolní smrkový les s rašeliništěm je přírodní rezervací; má 32 ha a byla vyhlášena roku 1987. Mocnost zdejších rašelinišť je v průměru 4,6 metrů.

I z meteorologického hlediska je Nová Louka zajímavá - průměrná roční teplota je pouhých 4,3 stupňů. Není proto divu, že se zde vyskytují zástupci severské flóry - i pokud nejste botanici, zaujmou vás už jejich názvy: klikva žoravina, šicha oboupohlavná, kyhanka sivolistá...  (po dohledání obrázků mi došlo, že některé rostliny opravdu od vidění znám).

Velké množství zpevněných cest kolem Nové Louky je vhodné nejen pro rodiny s dětskými kočárky, ale i pro invalidní vozíky. Okruhy pro vozíčkáře jsou v terénu vyznačeny piktogramy s obrázkem jezdce na vozíku (můžete vidět v dolní části rozcestníku na jedné z přiložených fotografií).

Pokračujeme přes rozcestí Gregorův kříž na Hřebínek - 3 km. Zelenou vystřídá žlutá značka a nyní máme několik možností: můžeme dojít až na rozcestí Pod Ptačími kupami a červenou hřebenovkou přejít Ptačí vrchy a Holubník, nebo zhruba v polovině výstupu zvolit neznačenou zpevněnou cestu, která nás dovede do sedla pod Holubníkem, kde se na červenou značku opět napojíme. Tato cesta úbočím je vhodná i pro cyklisty.

Naší další zastávkou je Kristiánov. Stávala zde sklárna, se jménem jejího zakladatele, sklářského podnikatele Riedela, jsme se dnes již setkali na Nové Louce. Kolem sklárny postupně vznikala osada, kterou tvořil panský dům, několik chalup sklářů a dále kaple a hřbitov. Životní podmínky v drsném kraji ani hospodářská situace nebyly vždy ideální, přesto se podařilo díky dobrému hospodaření majitelů krize překonat a sklárna prosperovala. Důkazem je i vznik zdejší školy v roce 1847. Zánik osady způsobil 7. 8.1887 zničující požár.

Do dnešních dnů zůstala na Kristiánově zachována jen Liščí bouda, ve které sídlí malé muzeum - Památník sklářství (otevřeno od června do září). Najdeme zde model osady, složený z mnoha tisíc dřívek a ukázky skla.

V září se zde koná tradiční pouť spojená se sklem a sklářstvím, trh a ukázka řemesel.

Místo má však největší kouzlo mimo sezonu, bez lidí a humbuku. Starý kristiánovský hřbitůvek, svědek minulých dob, nutí k zamyšlení.

Než nás z Kristiánova modrá značka dovede na Novou Louku, mineme Blatný rybník. Tato malebná vodní nádrž byla vybudována r. 1780 pro panskou pilu, později její vody poháněly dynamo, které dodávalo elektřinu pro myslivnu na Nové louce.

Z Nové Louky se vrátíme do Bedřichova po silničce nebo po již známé žlutě značené cestě. Ušli jsme přibližně 20 km.

Doporučená mapa: KČT: 20-21 Jizerské hory