Josef Haslinger - Jáchymov

Název knihy: Jáchymov
Autor: Josef Haslinger
Nakladstelství: Jota
Rok vydání: 2012
Vázaná vazba
Formát: 145 × 200 mm
Počet stran: 232
Cena: 268 Kč

Uznávaný rakouský autor Josef Haslinger vypráví tragický osud legendárního československého brankáře Bohumila „Bóži“ Modrého. Kniha Jáchymov je příběhem o zdrcujícím osudu jednoho z nejlepších československých brankářů všech dob. Z olympiády do lágru v Jáchymově.  

Potkají se náhodou: nakladatel a bývalá tanečnice. Majitel malého vídeňského nakladatelství Anselm Findeisen si přijede léčit těžkou chorobu pohybového ústrojí do starého lázeňského hotelu v Jáchymově, kde potká bývalou tanečnici. Ta mu začíná vyprávět příběh, který ji celý život doprovází. Je to tragédie jejího otce. Byl jím slavný brankář československé hokejové reprezentace Bohumil „Bóža“ Modrý.

Přestože byl od třicátých let hvězdou týmu, nemohly ho jeho úspěchy ochránit před svévolí komunistického režimu. Byl zatčen. Deportovali ho do různých vězení a pracovních táborů v Jáchymově, městečku s uranovými doly v Krušných horách. Až po pěti letech byl amnestován a propuštěn, avšak se zničeným zdravím a na smrt nemocný. Rodině zbývá jen přihlížet jeho pomalému umírání. Jeho dcera se stává kronikářkou neurčitých vzpomínek, jimž nedokáže uniknout. Jáchymov vypráví o bezmoci jednotlivce před dějinami, vypráví o strachu, vzteku, naději a o nepomíjivosti vzpomínek.

O autorovi:

Josef Haslinger se narodil v roce 1955 ve Zwettlu v Dolním Rakousku. Žije ve Vídni a v Lipsku. Od roku 1996 působí jako profesor literární estetiky na Německém literárním institutu v Lipsku. Dosud vydal romány Ples v Opeře (Opernball, 1995), Otcovská hra (Das Vaterspiel, 2000), Tažní ptáci (Zugvögel, 2006),  Ostrov Phi Phi (Phi Phi Island, 2007) a Jáchymov (Jáchymov, 2011). Haslinger získal četná ocenění, Cenu města Vídně a Čestnou cenu Rakouského knižního obchodu, naposledy Rheingau Literatur Preis za Jáchymov. V roce 2010 byl jmenován spisovatelem města Mohuče.


Můj tatínek, psala, mě nikdy na jevišti neviděl. Když jsem začala tančit, byl už upoután na lůžko. V polední přestávce na konzervatoři, která trvala hodinu a půl, jsem běžela domů, abych mu pomohla, sám už nic dělat nemohl, nebo jsem ho jen hladila po ruce. Když jsem večer přišla domů, šla jsem nejdřív k němu do pokoje. Ukazovala jsem mu, co jsme cvičili. Otočil ke mně hlavu a usmál se. Šla jsem k jeho posteli, ve svých tanečních šatech. Baletní sukýnku a špičky jsem si v šatně na konzervatoři sundala, a pak jsem si je doma v předsíni zase navlékla. V tom jsem se potom objevila před tatínkem, u postele smrtelně nemocného. Ukázala jsem mu piruetu a entrechat quatre, který se mi tehdy ještě nechtěl zcela dařit. Pomalu jsem se točila v kruhu, cupitavými krůčky. Hýbal hlavou a tleskal mi očima. Rukou už tehdy pohnout nemohl. Ale zvedal a zase zavíral víčka tak, že jsem zřetelně cítila, jak mi tleská a jak mě objímá.

V básních a příbězích, které jsem psala po jeho smrti, byly odbočky, ale nakonec se vždycky objevil on. V příbězích i v mých snech. Všechno, co jsem napsala, vedlo nakonec k mému tatínkovi. Mnohé příběhy měly pět, šest, sedm stran sešitu. Bylo to jako nějaké opojení. Nikdy jsem nepřestala psát, dokud příběh nedospěl až k tatínkovi. Teprve pak jsem začala být unavená a měla jsem pocit, že teď bych měla přestat a jít spát. A mohlo se stát, že jsem se další den nacházela ve stejné stepi, ale ti staří vousatí mužové, kteří velebili mého tatínka, zmizeli. Jako by skočili z toho mostu. Dívám se do hloubky, ale tam jsou kameny, hromady písku a bodláčí. Neříkali ti mužové, že by měl najít štěstí ve svých dětech? To je příkaz pro mě. Já jsem jeho dcera, a já mu musím přinést štěstí. Rozhlížím se. Na konci mostu je stále ten řidič toho terénního vozu. Drží v ruce můj kufr
a mává na mě. Něco volá, čemu nerozumím. Jdu k němu a říkám: Jáchymov! Zapomeň na statek, teď jedeme do Jáchymova.

Knihu Josefa Haslingera Jáchymov koupíte v knihkupectví nebo na internetových stránkách nakladatelství Jota.