Workoholik nemůže žít bez práce, značkoholik zase bez luxusního zboží.
Posedlost značkovým zbožím, jinak také značkoholismus, je poměrně nový a moderní druh závislosti, které propadá stále více lidí. A je jedno, zda si kupujete luxusní oblečení, drahé šperky, ta nejlepší francouzská vína nebo sportovní vybavení.
Kde leží ona pomyslná hranice mezi „normálním“ nakupováním a závislostí?
Pokud vám ve skříni visí drahé šaty, které jste měla na sobě všehovšudy třikrát, ale nikdy je nevyhodíte, protože je to originál Dolce & Gabbana, a na plánovaný večírek si raději pořídíte nový kousek, něco není v pořádku. Každý si chce občas udělat radost a koupit si něco nového, ovšem když se toto potěšení změní v „prokletí“, začíná jít do tuhého. Jasným znamením začínající závislosti je rychlost, jakou se tenčí vaše účty a narůstají dluhy. Značkoholik si však takových věcí nechce všímat, nebude přece sám sebe degradovat tím, že si koupí „levné šunty“.Problém značkoholiků je psychologický. Své by o tom mohla vyprávět třicetiletá Eva, u které tato závislost začala na vysoké škole.
„Už během studií jsme si našla dobře placenou brigádu. Bydlela jsem ještě u rodičů, takže jsem neměla žádné větší výdaje. Byla jsem nadšená tím, že si můžu koupit věci, které se mi vždy líbily. Byla jsem mladá a značkové věci pro mě byly něčím, čím jsem se mohla odlišit od ostatních spolužaček, které vypadaly v mých očích jako šedé myšky. Když jsem školu skončila a začala slušně vydělávat, oblíbila jsem si zahraniční internetové obchody a aukce. To byl další zlom. Byla jsem nákupy značkových věcí přímo posedlá. Od oblečení, přes kosmetiku, šperky, ale i výbavu do bytu. Cítila jsem se jako hvězda, kolegyně v práci obdivovaly moje oblečení i dobrý vkus. Moje závislost se však prohlubovala, toužila jsem po stále dražších šatech, na které jsem už neměla peníze a postupně se zadlužila, kde se dalo.“
Problémy začnou ve chvíli, kdy účet zeje prázdnotou a není, kde vzít na další potěšení. Nejjednodušším řešením je sáhnout po úvěru. To však může být v tomto případě začátkem dluhové pasti, ze které je velmi obtížné se vymanit. Největší problém se, ale skrývá někde jinde. Značkoholik ztrácí kontrolu nad svými výdaji a obvykle nemá ani přibližnou představu o tom, kolik utratí měsíčně, a často ani o tom, kolik by měl bance splatit. Takto nemocný člověk se sice snaží své výdaje zamaskovat, ovšem ani ho nenapadne, že by své utrácení omezil. Může se tak stát, že značkoholik dostane do dluhů své blízké.
Řešením může být „kapesné“
Odborníci radí lidem postiženým touhou po neustálém nakupování, kteří chtějí pomoci, aby si stanovili pevnou částku, kterou mohou týdně utratit za cokoliv, ale v žádném případě ji nesmí překročit. Zároveň je potřeba, aby si rozvrhli měsíční rozpočet a přesně věděli, kolik peněz potřebují na nájem, jídlo, dopravu atd. Ovšem to neznamená, že vše, co jim zbude, mohou utratit. Měli by také myslet na zadní vrátka a část peněz šetřit na horší časy.
Abyste předešla situaci, kterou už nejste schopná sama zvládnout, je nutné mít finance pevně ve svých rukou. Pravidelné plánování rozpočtu a předvídání možných výpadků peněžních příjmů je tou nejlepší cestou, jak se velkým dluhům vyhnout. Také je důležité nic neskrývat před ostatními členy rodiny a všechna zásadní rozhodnutí s nimi konzultovat. Nastane-li ona obávaná situace a zadlužíte se více, než jste schopna zvládnout, je nutné, abyste vše řešila okamžitě a nic nenechala náhodě. Čím déle budete otálet, tím více se situace bude zhoršovat.
Když během „odvykací kůry“ vyrazí značkoholik na nákup, měl by se řídit následujícím pravidlem – nekupovat nic, na co nemá peníze. A pokud je nutný nákup na splátky, pak by se mělo jednat o zboží dlouhodobé potřeby, nikoliv módní oblečení, zážitkové nebo krátkodobé požitky. To je cesta zpět do závislosti.
Jak se vymanit z dluhové pasti vám může poradit Asociace občanských poraden. Zde vám poradí, jak dluhy snížit na co nejnižší částku a obvykle se vám dostane druhé šance, jak se opět postavit na vlastní nohy.
Zdroj, foto: ČSOB