Kanadské žertíky aneb jak mě napálili?

Osypala jsem se hrůzou.

Klidně nechá na holičkách ženu s dítětem. Udělalo se mi z něho špatně a okamžitě jsem se s ním rozešla. Pavlovi i Jakubovi dalo hodně práce přesvědčit mě, že se jednalo o sprostý žertík, sloužící k vyděšení snoubenky, Jakub mně později přiznal, že se Adam o mě zajímá a udělal to bez jeho vědomí. Náš vztah se vrátil do normálu až po několika týdnech. Se svatbou jsem nespěchala. Pavlovi jsme neřekli, že je u nás všechno v pořádku a ten mě začal pronásledovat.

Posílal mi rozvášněné esemesky a v poledních pauzách na mě čekal před kanceláří,  jen aby se mnou mohl zajít na oběd. Snažila jsem se mu vysvětlit, že mám nového přítele, takže jeho naléhání  postrádá  jakýkoliv smysl, ale neuspěla jsem. Abych ho setřásla, vymyslela jsem ďábelský plán.  U kamarádky grafičky jsem si nechala vytisknout působivé svatební oznámení, uložila ho do růžové obálky a poslala mu ho. Myslela jsem, že ho to odradí, když zjistí, že se vdávám za jiného. Odpoledne v den mé údajné svatby mi ale zazvonil telefon. Na displeji blikal Pavel. „No kde jste? Asi jste změnili místo svatby a zapomněli mi to říct. Já tady stojím s dárkem, tak řekni, kam mám přijet.“ Nezbývalo než se přiznat a  sdělit mu, že jsem si všechno vymyslela, aby už nás nechal na pokoji. Už je po kamarádství, ale pomsta byla sladká.

Nikimaus - čtenářka
ChytráŽena.cz