Jak jsem se již v jednom článku zmínila, jezdíme s dcerou na jednodenní výlety na hory se skupinou místních turistů. V autobuse je vždy veselo a cesta velmi rychle uteče. Z parkoviště jsou dostupné sjezdovky a běžecké tratě, někteří jdou jen na pěší procházku po zasněžené krajině. Mezi ně se v poslední době řadím i já. Dcera zůstává na sjezdovce s partou mladých. Kolem poledne se většinou sejdeme v blízkosti sjezdovky na oběd. Odpoledne se dcera vrací na sjezdovku a já vyrážím na další procházku. V posledních letech u nás moc sněhu nebývá, tak tyto výlety miluji.

V ten den, o kterém vám chci vyprávět, bylo nádherné počasí. Celý den krásně svítilo sluníčko. Hory jsme si tedy všichni užili. V určený čas jsme se vzorně sešli u autobusu. Uložili lyže do zavazadlového prostoru, nastoupili a ujížděli k domovu. Každý vyprávěl, jak trávil krásný slunečný den. Následovala krátká zastávka u benzínové pumpy a netrvá to dlouho a už přijíždíme do našeho města. První zastávka je na sídlišti. Zde vystoupí více než polovina lidí. Druhá zastávka je zhruba o dva kilometry dál. Vystoupíme, muži vyndávají vaky s lyžemi ze zavazadlového prostoru. Každý vezme svůj vak, rozloučí se a odchází. 

Najednou se jedna dívka vrací, pokládá vak s lyžemi mezi ty, které tu ještě jsou. Prohlíží je, ale prý ani jedny nejsou její. Vedoucí naší skupiny tedy zjišťuje, jak vypadal její vak s lyžemi. Dozvídá se, že ona má fialový a tady je jen černý. Ve tmě, která už byla, se tyto dvě barvy snadno zamění. Vzpomínáme, kdo má jaké barvy vaků. Bylo jasné, že lyže odnesl někdo na první zastávce. Vedoucí nakonec vytáhl mobil a volal na několik čísel. Dopátral se, kde lyže jsou. Omylem je vzala žena na první zastávce a už byla skoro doma. Po dohodě s dívkou to vyřešily tak, že si dnes vezme domů každá ty lyže, které momentálně má. Na příští výlet na hory je přinesou k autobusu a vymění si je.

Vzhledem k tomu, že se téměř všichni známe, tak nebylo pochyb, že vše dobře dopadne. Za čtrnáct dnů se jelo na další zájezd. U autobusu si žena s dívkou lyže předaly a obě byly spokojené. Dívka si hned na svůj vak s lyžemi nalepila svítící samolepku, aby si je poznačila. Ne proto, že by se o lyže bála, ale proto, aby předešla dalším komplikacím. Záměna lyží se tedy vyřešila ke spokojenosti všech. Vedoucí byl rád, že vše dobře dopadlo a s úsměvem poznamenal: „Zde se nemůže nic ztratit, jsme přeci parta dobrých kamarádů nebo snad ne?“

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10