Kde se touláš, Bernadetto!

Název knihy:
Kde se touláš, Bernadetto!
Autor: Maria Sempleová
Nakladatelství: PLUS
Datum vydání: září  2014
Počet stran: 320
Formát: 130 x 200
Vazba vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Cena: 280 Kč

Jedna z nejhumornějších amerických knih poslední doby – román Kde se touláš, Bernadetto, který ihned po vydání vyvolal naprostou senzaci a 60 týdnů se držel na žebříčku bestsellerů podle The New York Times.
Nezřízeně vtipný a mnohotvárný satirický román Marie Sempleové boří veškeré vypravěčské konvence. Autorka předkládá čtenářům zábavný i dojemný příběh o jedné dost výjimečné rodině, v níž se potvrzuje, že genialita často hraničí s vyšinutostí. Kniha sestavená z nejrůznějších e-mailů, dopisů, novinových článků i oficiálních dokumentů FBI sklízí úspěchy a pochvalné ohlasy u čtenářů i literárních kritiků.

Nezřízeně vtipná kniha o dívce, která pátrá, kam že se to poděla její maminka. Bernadetta Foxová zmizela poté, co její patnáctiletá dcera Bee přinesla ze školy samé jedničky a začala se dožadovat slíbené odměny: rodinného výletu do Antarktidy.

Jenže nekonvenční architektka Bernadetta trpí akutní agorafobií – její alergie na město a lidi vůbec zašla tak daleko, že za ní vše vyřizuje virtuální asistentka v Indii. A cesta na konec světa? Na tu se opravdu necítí, a tak se radši vytratila. Její bystrá dcera Bee se ale rozhodně nehodlá vzdát. K tomu, aby se matce dostala na stopu, používá emailové zprávy, veřejné listiny, nejrůznější zprávy i matčinu tajnou korespondenci s psychiatričkou.

A před čtenářem se postupně rozehrává neskutečně čtivý román o jedné dost výjimečné rodině, v níž se potvrzuje, že genialita často hraničí s vyšinutostí...

Ukázka z knihy Kde se touláš, Bernadetto!

Vážení rodiče,
jsem moc rád, že jsem se s Vámi mohl minulý týden setkat. Těší mě, že si mě jako konzultanta vybrala tak skvělá instituce, jakou ZŠ a MŠ Roberta Galera bezesporu je. Paní ředitelka Goodyearová mi říkala, že se mám těšit na vysoce motivované rodiče, a Vy jste mě rozhodně nezklamali.
Řekněme si to na rovinu: za tři roky vyprší Vaší škole nájemní smlouva. Naším cílem je rozjet bombastickou kampaň, abyste si mohli dovolit větší a vhodnější areál. Pokud jste se schůzky nemohli zúčastnit, pročtěte si prosím následující podrobnou analýzu.

Sešel jsem se s 25 rodiči ze Seattlu, jejichž roční příjem přesahuje 200 000 dolarů a jejichž děti budou nastupovat do školky. Jádro pudla spočívá v tom, že tihle rodiče považují školu Roberta Galera za druhořadou, za nouzové řešení, pokud se jejich děti nedostanou do školy, kterou vybrali jako první.
Naším cílem je vychýlit jazýček vah ve prospěch školy Roberta Galera, aby se vyšvihla mezi školy první volby, kam své děti posílá seattleská smetánka. Jak toho dosáhneme? Jakým kouzelným proutkem musíme zamávat?

Posláním školy Roberta Galera je globální „propojenost“. (To zní skvěle! Je vidět, že myslíte nekonvenčně a nebojíte se nových slov!) Podařilo se Vám vzbudit pozornost médií, protože jste koupili jaky guatemalským indiánům a do jedné africké vesnice jste poslali solární vařiče. Že jste dokázali vybrat menší finanční částku pro lidi, které jste v životě neviděli, je samozřejmě chvályhodné, ale pro potřeby soukromé školy, kterou navštěvují Vaše děti, musíte získat podstatně větší částku. Proto je nutné, abyste přestali uvažovat jako rodiče, kterým já říkám ,,subárka, a začali uvažovat jako ,,meďouři.

Jak uvažují meouři? Z mého průzkumu vyplývá následující:

1) Na výběr soukromé školy mají největší vliv ambice a strach. Meďouři se bojí, že jejich děti nedosáhnou „nejlepšího možného vzdělání“. To ovšem nesouvisí se vzděláním jako takovým, ale naopak s tím, kolik meourů má v té které škole děti.

2) Když meouři přihlašují děti do školky, pomýšlí už na dalekou budoucnost. A tou je Lakeside — alma mater Billa Gatese, Paula Allena a dalších. Obecně se má za to, že z Lakesidu proudí studenti na ty nejlepší univerzity. Řeknu Vám to bez obalu: tenhle šílený vlak vyjíždí ze stanice Školka a všichni z něj vystoupí až na Harvardu.
Paní ředitelka Goodyearová mě provedla areálem, který leží v průmyslové zóně. Subárkům zřejmě nevadí, že jejich děti chodí do školy hned vedle velkoobchodního zpracovatele ryb. Něco Vám te povím.
Meourům by to rozhodně vadilo.

K získání peněz na nový areál vedou v podstatě všechny cesty. Nejlepší by bylo, kdyby školka příští rok naplnila třídy dětmi meďourů.
Už si masírujte lýtka, protože nás čeká běh na dlouhou trať. Žádný strach — vždycky jsem fandil těm, na které by nikdo nevsadil. Vzhledem k Vašemu rozpočtu navrhuju dvoufázový akční plán.
Prvním bodem akčního plánu je nové logo ZŠ a MŠ Roberta Galera. Klipartové otisky rukou mají bezesporu své kouzlo, ale co kdybychom zkusili vymyslet něco, co by lépe vyjadřovalo úspěch? Co třeba  erb rozdělený na čtyři pole s obrázkem věže Space Needle, kalkulačkou, jezerem (aby evokovalo Lakeside) a ještě něčím, třeba míčem. Jen házím na papír, co mě napadá. Ještě to všechno probereme.............................


Knihu Kde se touláš, Bernadetto! koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách Albatros Media.