Narození dítěte je mimořádná událost a největší dar, kterého se rodičům dostává. Na tuto chvíli se nezapomíná. Po devíti měsících, kdy matka držela pod srdcem rodící se život, zažila vedle krásných pocitů i fyzickou a psychickou zátěž. Za to si zaslouží velikou poklonu.

Spekulace o tom, zda si za maminka zaslouží odměnu za porod dítěte, je zcela zcestná. Podle pokusu, jejž podstoupili dva dobrovolníci z Holandska, kteří se nechali připojit na testovací zařízení simulující porodní bolesti, jsou bolesti tak silné a nesnesitelné, že se nechali odpojit už v rané fázi pokusu. Žena musí tento nelehký úkol zvládnout do konce. Dárek jako poděkování a milá vzpomínka je to nejmenší, co pro ni může muž udělat.

Čím šla doba dále, tím podoba daru měnila svou podobu. Po třicetileté válce byly děti obdarovávány křestními medailemi a oblečky, do nichž byly oblékány při křtu. Z obřadu byly matky, rodičky, zcela vypuštěny. Křtění probíhalo co nejdříve po porodu. Důvodem absence matky nebyla slabost, ale zákaz vstupu do kostela před tím, než podstoupí očistný rituál.

Pohnutka vyznat úctu a vděk ženě za porod vychází z posunutí role ženy v moderní době na jinou úroveň. Emancipace žen a změna modelu zapojení muže do rodičovské péče nastavuje mezi rodiči jinou vazbu, než tomu bývalo. A také se změnil životní standart, který v minulosti rozhodně všem nedovoloval utrácet za šperky. Dědily se rodinné klenoty s trvalou hodnotou, která zároveň symbolizovala nesčetnou hodnotu svazku mezi mužem a ženou.