Kdo jinému jámu kopá

Název: Kdo jinému jámu kopá
Autor: Marie Rejfová
Nakladatelství: Mystery Press
Datum vydání: 4/2017
Formát:   145x205 mm
Vazba: vázaná s přebalem
Počet stran: 272 stran
Cena: 209 Kč

Česká detektivka je pojem. Vždyť kdo by neznal radu Vacátka, inspektora Klubíčka, kapitána Exnera či soustružníka-detektiva Otu Finka? Mezi zmíněnými pány se určitě neztratí ani Josefína Divíšková, mladá malířka a učitelka z románu Kdo jinému jámu kopá.

Slečna Marplová po česku? Mladá. Svérázná. Učitelka.
Talentovaná autorka Marie Rejfová vybavila svoji hrdinku mimořádnou schopností zaplétat se mimoděk do vyšetřování zločinů, které se stávají ve fiktivním městečku jménem Brod. Poněkud svérázná Josefína na případech obvykle (ne)spolupracuje s šarmantním komisařem Tvrdíkem, který má jedinou chybu: je tak trochu ženatý.

V detektivce Kdo jinému jámu kopá tato dvojice spolu i sobě navzdory vyšetřuje vraždu Josefíniny kolegyně – spíše více než méně potrhlé učitelky brodského gymnázia. Autorka přitom exceluje v detektivní i romantické lince románu a s humorem, který je české detektivce vlastní, zalidňuje typické maloměsto řadou svérázných figurek se všemi jejich běžnými (i neběžnými) radostmi i strastmi.

Poklidný život městečka ležícího na brdském pomezí rozvíří smrt výstřední učitelky. Josefína Divíšková, mladá malířka původem z Prahy a rovněž učitelka, jež v Brodu nalezla dočasné útočiště, začne rozplétat nitky případu stylem (a s humorem) jí vlastním.
Kdo a z jakého důvodu mohl zabít Alenu Výbornou, která byla možná trochu praštěná, ale nikdy nikomu neublížila? Jak s případem souvisejí drsní majitelé místního autobazaru, manžel oběti Rudolf Výborný, mentálně zaostalý mladík Pavel Řábek či další z učitelek brodského gymnázia, Běta Benčáková?
Podaří se Josefíně odhalit pozadí skandálního zločinu dřív než kriminalistům? Nebo bude muset spolupracovat s komisařem Tvrdíkem, který je sice sympatický a zatraceně dobře vypadá, ale přesto – nebo možná právě proto – jí pije krev víc, než je zdrávo?

O autorce knihy Kdo jinému jámu kopá

Marie Rejfová pochází z Prahy, vyrůstala v Žatci, v Plzni studovala na Fakultě humanitních studií. Nyní žije s manželem a dvěma dětmi ve Varnsdorfu, kde pracuje jako učitelka v mateřské školce.
Psaní beletrie se věnuje od mládí, systematičtěji v posledních několika letech, kdy se úspěšně zúčastnila několika literárních soutěží. V roce 2015 debutovala románem pro mládež Čarověník, na který o rok později navázala volným pokračováním Sestra smrt.
Už v těchto knihách naznačila svůj talent odpozorovat a s patřičnou dávkou humoru popsat vztahy mezi obyčejnými lidmi a zároveň dovedně zprostředkovat atmosféru současného maloměsta, což naplno zúročila v detektivce Kdo jinému jámu kopá.

Ukázka z knihy  Kdo jinému jámu kopá

Josefína vystoupala na vrchol vachrlatých štaflí a zadržela dech. Vůbec neměla ráda výšky a vědomí, že tu balancuje v šatech se sukní nad kolena, jí na klidu nepřidalo. Sál brodského kulturního domu se plnil jen zvolna, ale přesto na sobě cítila pobavené pohledy prvních příchozích. V lepším případě se zřítí, v tom horším bude zítra celé město znát barvu jejích kalhotek.
„Tak,“ hekla, když se jí podařilo zatlačit poslední připínáček do trámu nad pódiem. Kartonové pivní soudky a veselé půllitry s pěnou z vaty ověnčené girlandami ze zeleného krepovaného papíru, které imitovaly chmelové štoky, obilné klasy z filcu a juty – to vše se jí nad hlavou pohupovalo v lehkém průvanu. Brodský minipivovar Klempíř dnes slavil pět let existence a od ní se očekávalo, že výzdoba bude po všech stránkách perfektní. V minulých dnech jí to neustále připomínalo tolik různých lidí, až nabyla přesvědčení, že bez toho se tenhle oblíbený místní podnik nemůže přehoupnout přes další pětiletku.
„Paráda.“ Promnula si otlačené bříško palce. Taneční zábava mohla vypuknout.
„Čtyřicet ku šedesáti, že to spadne,“ ozvalo se z hloubky pod ní.
Když pohlédla dolů, spatřila tmavovlasého mladíka s krosnou na zádech. „Myslela jsem, že se vracíš do Prahy až ráno.“
„Ne, dneska.“
„Aha.“ Ne, že by jí to vadilo. Ty dva dny v měsíci, během kterých u ní v koupelně běžela pračka s Vincentovými svršky, vždy bohatě stačily k tomu, aby si uvědomila, jak ráda má svůj klid. „A to už to prádlo bylo suchý?“
„Trika jo. Ponožky jsem popohnal fénem,“ odpověděl. „Bacha, jde sem teta.“
Štafle se pod ní nepříjemně zakymácely. Čert vem tuhle akci. Místo aby stála u plátna, nedělala poslední dny nic jiného, než že malovala připitomělé chmelové šištičky. Slezla na zem a pohlédla na štíhlou ženu ve futrálovitém kostýmu zelenkavé barvy.


Tuto knihu Kdo jinému jámu kopá koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Mystery Press.