Kniha a literatura všeobecně je skvělá věc pro dospělého člověka a což teprve pro děti. Než dítě dokáže samo jakž takž číst, je to na rodičích, aby mu předčítali. Kdy začít dětem číst, to je až filozofská otázka s nadsázkou řečeno. Psychologové se shodují na faktu, že na to není nikdy dost brzy. Čtení dokáže rozvíjet dětskou fantazii, ale také cvičí paměť a pozornost dětí. Dokonce je prokázáno, že utužuje vztahy v rodině.
Čtení dětem závisí v zásadě na jejich věku. Pro nejmenší jsou vhodné melodické a rytmické říkanky, básničky, případně i rýmovačky. Je dokázané, že malé děti si zvyknou na jednu pohádku, kterou si extrémně oblíbí a tu chtějí slyšet dokola, až z toho rodiče mají pocit, že se zblázní. Dokážou si také zapamatovat, jakým stylem je pohádka přečtená nebo vyprávěná, jestli se mění rytmika hlasu či se hlas mění v závislosti na postavách.
U předškoláků si s říkadly nevystačíte. Tady musí rodiče přidat klasické pohádky – Šípková Růženka, Popelka, Sněhurka a tak dále. Udává se, že u pětiletých dětí už rodiče mohou číst příběhy na pokračování. Může to sice někomu připadat zvláštní, ale je dobré po přečtení pohádky si s dětmi popovídat o ději. V pohádkách obvykle vítězí dobro nad zlem, takže by si aspoň ze začátku měly zachovat naději, že je to tak i ve skutečnosti.
Dnes je to složitější
už proto, že okolo je plno technologií – televize, počítač, internet, tablety…Nejlépe
je jít dětem příkladem. Když uvidí, že rodiče čtou, tak to budou dělat i ony.
Někdy to možná bude oříšek, ale dá se to.
ChytráŽena.cz