Jak všichni víme, ke změnám času dochází dvakrát za rok – nyní nás opět čeká změna ze zimního (tedy standardního) času na letní. Tato změna je méně populární, protože s sebou bohužel mimo jiné přináší o hodinu kratší spánek.

I když podle průzkumů prováděných u nás i ve světě naprostá většina oslovených respondentů se střídáním těchto dvou časů nesouhlasí a ponechala by jen jeden čas, stále ještě se musíme s těmito změnami smířit. Zajímavé je, že u nás by si dvě třetiny lidí souhlasících se zrušením střídání času přály trvale letní čas. Pro standardní (zimní) čas se vyslovila pouze jedna třetina dotázaných, přitom tento čas by byl prokazatelně prospěšnější z hlediska našeho zdraví.

Přechod ze zimního na letní čas se týká většiny Evropy. V členských státech EU se podle průzkumu z roku 2018, kterého se zúčastnilo 4,6 milionu respondentů, více než 80 procent dotázaných vyslovilo také pro zrušení střídání času. Členské státy se ale zatím nemohou shodnout v tom, jaký čas si ponechat.  Navíc bohužel ke zrušení střídání času nedojde minimálně do roku 2026.

V Evropské unii probíhá změna času ve všech zemích ve stejný den (vždy poslední neděli v březnu a v říjnu). Od roku 1996 jsme se sjednotili se státy EU: letní čas trvá sedm měsíců a zimní čas pět měsíců.  Do té doby byl letní i zimní čas stejně dlouhý, tj. šest měsíců.

Proč byl vlastně letní čas zaveden a jaká je jeho historie? Na území dnešního Česka se letní čas poprvé zavedl za Rakouska-Uherska. V roce 1918 byl zrušen a následně opět platil v letech 1940 – 1949. Naposledy byl letní čas zaveden v roce 1979 v rámci tehdejšího Československa a od té doby se oba časy pravidelně střídají. Důvodem pro střídání času byla původně úspora elektrické energie. Elektřina byla v té době drahá a nedostatková a když díky změně času slunce svítilo později do večera, dosáhlo se využitím denního světla významné energetické úspory.

V dnešní době už změna času nemá podle energetiků na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv. Naopak se upozorňuje na negativní vlivy střídání času a množí se tak důvody, proč by se mělo od letního času upustit. Nejpádnějším z nich je negativní vliv skokové změny času na člověka, kterému může způsobit různé zdravotní potíže, dokonce podle statistik i zvýšení počtu infarktů v době změny nebo nárůst počtu nehod krátce po změně času. Mluví se o tom, že přechod na letní čas způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností.

Někteří lidé negativní dopady na zdraví nepociťují, ale pro organismus starších nebo nemocných může tato změna znamenat velikou zátěž. Běžně se vyskytují například únava, nevolnost, poruchy spánku. Přenastavení vnitřních hodin přece jen nějakou dobu trvá – někdo si zvyká déle a hůře, někdo snadněji. Každopádně hlavně kvůli dopadům střídání času na zdraví už řadu let usilují různé občanské iniciativy o zavedení jednotného času.

Kdy tedy dojde ke změně zimního času na letní v roce 2024?

Ať už si chcete dvakrát do roka měnit čas nebo ne, budete si muset již tradičně poslední březnovou neděli – letos 31. března 2024 – ručičky hodin posunout o hodinu dopředu (ze 2:00 na 3:00 h). Jak jsem již zmínila, budeme mít náš spánek o hodinu kratší.

Letní čas v letošním roce bude platit do 27. října, poté se opět vrátíme ke středoevropskému (zimnímu) času. Nezbývá než nám všem popřát, abychom tyto změny zvládli pokud možno ve zdraví a pohodě!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10