Jak jistě víte, ani v letošním roce se ještě nevyhneme změny času ze zimního (tedy středoevropského) na letní. Je pravda, že státy světa řeší momentálně zásadnější věci než zavedení jednoho času v zemích EU. Na změnu času to však vliv nemá, takže si s námi tuto událost můžete nyní připomenout.

Ať už patříte mezi příznivce letního času nebo ne, tradičně poslední březnovou neděli, což je letos 27. března 2022, si budete muset ručičky hodin posunout o hodinu dopředu - tedy ze 2:00 na 3:00 h. Budeme tak  mít noc (a hlavně náš spánek) o hodinu kratší. Letní čas bude v letošním roce platit až do 30. října 2022, kdy se opět vrátíme ke středoevropskému (zimnímu) času.

Přestože pro zavedení jednotného času se podle průzkumu z roku 2018 vyjádřilo více než 80 procent obyvatel Evropské unie, střídání času zatím přes slib našich a evropských politiků probíhá dál. Jak již bylo řečeno, důvodem je řešení závažnějších problémů. Evropa si asi bude muset ručičky hodin ještě párkrát posunout, než se jednotlivé státy shodnou na tom, který čas bude nejvhodnější. V Evropské unii probíhá změna času ve všech zemích ve stejný den (vždy poslední neděli v březnu a v říjnu).

Pro nás je „normální“ standardní zimní čas, takže čas středoevropský. To znamená čas v období od konce října do konce března. Změnu času u nás upravuje nařízení vlády č. 420/2006 Sb., o zavedení letního času v letech 2007 až 2011, ze dne 16. srpna 2006. Tímto nařízením si poslední neděli v březnu měníme čas na letní (ručičky hodin posunujeme o 1 hodinu dopředu) a poslední neděli v říjnu na zimní (ručičky hodin posunujeme o 1 hodinu dozadu).

Historie střídání zimního a letního času

Kam až do historie sahá zavedení letního času u nás? Na území dnešního Česka se letní čas poprvé zavedl za Rakouska-Uherska. V roce 1918 byl zrušen a následně opět platil v letech 1940 – 1949. Naposledy byl letní čas zaveden v roce 1979 v rámci tehdejšího Československa a od té doby se oba časy dodnes pravidelně střídají. Ze začátku byl letní i zimní čas stejně dlouhý, tj. šest měsíců. Od roku 1996 jsme se sjednotili se státy EU a letní čas od té doby trvá sedm měsíců a zimní čas pět měsíců.

Střídání času bylo původně zavedeno především za účelem úspory elektrické energie. Elektřina byla v té době drahá a nedostatková a když díky změně času slunce svítilo později do večera, dosáhlo se využitím denního světla významné energetické úspory. V dnešní době už je smysl letního času sporný, změna času nemá podle energetiků na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv. Naopak se množí důvody, proč by se mělo od letního času upustit. Tím nejpádnějším z nich je negativní vliv skokové změny času na člověka, kterému může způsobit různé zdravotní potíže. Někteří lidé negativní dopady na zdraví nepociťují, ale pro organismus starších nebo nemocných může tato změna znamenat velikou zátěž. Právě kvůli dopadům střídání času na zdraví (nejen fyzické, ale i to psychické) už řadu let usilují různé občanské iniciativy o zavedení jednotného času. Podle průzkumů je u nás většina lidí pro. Střídání času by přesto ale mělo trvat minimálně do roku 2026… Tak snad se jednou dočkáme!

Jedno je však jisté - se změnou času se budeme muset i letos smířit, nic jiného nám ani nezbývá. Zvládněte ji tedy co nejlépe a hlavně: zůstaňte zdraví!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10