Nevím, jestli i vám ten čas tak rychle utíká – není to tak dávno, kdy se měnil letní čas na zimní. Hodinky jsme si posunovali (i když v dnešní době spíše už pomyslně) 30. října loňského roku. Těch pár měsíců uteklo jako voda a změnu času tu mámě opět. Tentokrát tedy zimní čas (respektive správně standardní nebo také běžný) vystřídá letní čas (26. března), což bude bohužel znamenat mimo jiné o hodinu kratší spánek.

I když podle průzkumů prováděných různými agenturami u nás i ve světě naprostá většina oslovených respondentů se střídáním těchto dvou časů nesouhlasí a ponechala by jen jeden čas, zatím se musíme s těmito změnami ještě nějaký ten rok smířit. Zajímavé je, že u nás by si dvě třetiny lidí souhlasících se zrušením střídání času přály trvale letní čas. Pro standardní (zimní) čas se vyslovila pouze jedna třetina dotázaných, přitom tento čas by byl prokazatelně prospěšnější z hlediska našeho zdraví.

Přechod ze zimního na letní čas se týká většiny Evropy. Ve členských státech EU se podle průzkumu z roku 2018, kterého se zúčastnilo 4,6 milionu respondentů, více než 80 procent dotázaných vyslovilo také pro zrušení střídání času. Členské státy se ale zatím nemohou shodnout v tom, jaký čas si ponechat.  

V Evropské unii probíhá změna času ve všech zemích ve stejný den (vždy poslední neděli v březnu a v říjnu). Jak možná víte, od roku 1996 jsme se sjednotili se státy EU a letní čas od té doby trvá sedm měsíců a zimní čas pět měsíců – do té doby byl letní i zimní čas stejně dlouhý, tj. šest měsíců. Každopádně ke zrušení střídání času nedojde minimálně do roku 2026...

Proč byl vlastně letní čas zaveden a jaká je jeho historie? Na území dnešního Česka se letní čas poprvé zavedl za Rakouska-Uherska. V roce 1918 byl zrušen a následně opět platil v letech 1940 – 1949. Naposledy byl letní čas zaveden v roce 1979 v rámci tehdejšího Československa a od té doby se oba časy pravidelně střídají.     

Důvodem pro střídání času byla původně úspora elektrické energie. Elektřina byla v té době drahá a nedostatková a když díky změně času slunce svítilo později do večera, dosáhlo se využitím denního světla významné energetické úspory. V dnešní době už změna času nemá podle energetiků na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv. Naopak se množí důvody, proč by se mělo od letního času upustit. Tím nejpádnějším z nich je negativní vliv skokové změny času na člověka, kterému může způsobit různé zdravotní potíže. Někteří lidé negativní dopady na zdraví nepociťují, ale pro organismus starších nebo nemocných může tato změna znamenat velikou zátěž. Běžně se vyskytují například únava, nevolnost, poruchy spánku, dokonce podle statistik krátce po změně času přibývá i dopravních nehod. Hlavně kvůli dopadům střídání času na zdraví (nejen fyzické, ale i to psychické) už řadu let usilují různé občanské iniciativy o zavedení jednotného času.

Ať už si chcete dvakrát do roka měnit čas nebo ne, budete si muset již tradičně poslední březnovou neděli – letos 26. března 2023 – ručičky hodin posunout o hodinu dopředu (ze 2:00 na 3:00 h). Jak jsem již zmínila, budeme tedy mít náš spánek o hodinu kratší.

Letní čas bude platit až do 29. října 2023, kdy se opět vrátíme ke středoevropskému (zimnímu) času. Zvládněte všechny změny ve zdraví a pohodě!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10