Kdy změníme zimní čas na letní v roce 2025?

Naposledy se měnil letní čas na zimní, uteklo to a budeme měnit čas opět. Tentokrát zimní čas (respektive správně standardní, běžný) vystřídá letní čas, což bude bohužel znamenat mimo jiné o hodinu kratší spánek.

 I když podle průzkumů prováděných různými agenturami u nás i ve světě naprostá většina oslovených respondentů se střídáním časů nesouhlasí a ponechala by jen jeden čas, musíme se s těmito změnami i letos smířit. Zajímavé je, že u nás by si dvě třetiny lidí souhlasících se zrušením střídání času přály trvale letní čas. Pro standardní (tedy zimní) čas se vyslovila jen jedna třetina dotázaných, přestože tento čas by byl z hlediska našeho zdraví prokazatelně prospěšnější.

Přechod ze zimního na letní čas se týká většiny Evropy, ale i Ameriky nebo části Austrálie. Ve státech EU se podle průzkumu z roku 2018 více než 80 procent dotázaných vyslovilo také pro zrušení střídání času. Evropský parlament se už v roce 2019 vyslovil pro zrušení střídání času, ale členské státy se doposud neshodly v tom, jaký čas si ponechat. Plánované ukončení střídaní letního a zimního času mělo původně nastat v roce 2021, ale odložilo se kvůli pandemii covidu. Zatím se nezdá, že by se Evropa se střídáním času v dohledné době rozloučila. 

V Evropské unii probíhá změna času ve všech zemích ve stejný den (vždy poslední neděli v březnu a v říjnu). Od roku 1996 jsme se sjednotili se státy EU a letní čas od té doby trvá sedm měsíců a zimní čas pět měsíců – do té doby byl letní i zimní čas stejně dlouhý, tj. šest měsíců. V letošním roce se nově natrvalo se změnou času loučí Ukrajina. Její vláda toto rozhodnutí přijala ze zdravotních, ale i politických důvodů. Platit tu bude standardní čas.

 A jaká je vlastně historie a důvody zavedení letního času? Na území dnešního Česka se letní čas poprvé zavedl za Rakouska-Uherska. V roce 1918 byl zrušen a následně opět platil v letech 1940 – 1949. Naposledy byl letní čas zaveden v roce 1979 v rámci tehdejšího Československa a od té doby se oba časy pravidelně střídají.

Důvodem střídání časů byla původně úspora elektrické energie. Elektřina byla v té době drahá a nedostatková a když díky změně času slunce svítilo později do večera, dosáhlo se využitím denního světla významné energetické úspory. V dnešní době už změna času nemá podle energetiků na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv. Naopak se množí důvody, proč by se mělo od letního času upustit. Tím nejpádnějším z nich je negativní vliv skokové změny času na člověka, kterému může způsobit různé zdravotní potíže. Někteří lidé negativní dopady na zdraví nepociťují, ale pro organismus starších nebo nemocných může tato změna znamenat velikou zátěž. Běžně se vyskytují například únava, nevolnost, poruchy spánku, dokonce podle statistik krátce po změně času přibývá i dopravních nehod. Hlavně kvůli dopadům střídání času na zdraví (nejen fyzické, ale i to psychické) už řadu let usilují různé občanské iniciativy o zavedení jednotného času.

Ať už jste příznivci změny času nebo její odpůrci, budete se muset již tradičně poslední březnovou neděli – letos 30. března – opět přizpůsobit. Hodiny se tentokrát posunou ze 2:00 na 3:00 h, budeme tedy mít náš spánek o hodinu kratší.

Letní čas bude platit až do poslední říjnové neděle, do 26. října 2025, kdy se opět po sedmi měsících vrátíme ke standardnímu (běžnému nebo zimnímu) času. Jestli vám změna času vadí, zvládněte ji i v letošním roce hlavně ve zdraví a pohodě!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10