Náš Deny je starší vlčák, kterému bude letos 10 let. Když byl Deny malý, rád si hledal nové psí kamarády. Naše sousedka, měla v té době  staršího vlčáka přivázaného k boudě. Pro našeho Denyho nebyla hranicí světa pouze naše zahrada a dům  ale také sousedovic zahrada, kde byl stálým hostem

Nemáme  tady žádný  plot, přes potok vede pouze dřevěná lávka, která nebyla pro Denyho nějak nezvládnutelná i když byl malé štěňátko. I když měla sousedka staršího vlčáka, s Denym si velice dobře rozuměli. Ale co se jednou nestalo.

Jednou si všiml, že na zahradě nikdo není, kdo by jej  hlídal, tak rychle utíkal k sousedům na zahradu.  Ve vzduchu cítil známou vůni masíčka a polévky, kterou jsem mu také  dávala.  Pokračoval po té neviditelné stopě, která ho brzy dovedla k psí boudě, kde měla sousedka přivázaného svého vlčáka. Byl už skoro u něj  a tu ho povzbudivé zavrčení donutilo, aby se obrátil na ústup. Deny se opodál zastavil a pozoroval  velkého vlčáka, který hltavě jedl z misky.

Cítil jak se mu sbíhají sliny, avšak pozorné oči velkého psa ho ani na okamžik neopouštěly z dohledu a bránily mu, aby se alespoň na malo chvilku přiblížil.   Bylo mu jasné, že nový psí kamarád se s ním o masíčko nerozdělí. Se svěšenou hlavou se odplazil a  vcuku letu byl pryč. Utíkal zpátky domů co mu nohy stačily, na cizí zahradu už nikdy nevstoupil. 

                                     

Autor: Marta

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10