Vyrážíme koncem října – jen aby nám vyšlo počasí. Vyjíždíme z Prahy a vjíždíme do velké mlhy. Já neumím zapnout mlhovky, říká kamarádka. No tak snad ta mlha nebude trvat tak dlouho… no trvá. Objížďky a my jsme ztracené. Nastupuje chytrý telefon a ženský hlas nás zavede bezpečně až do lázní. Hned na parkovišti vytahujeme manuál – já čtu a kámoška zkouší mlhovky – podařilo se. Mlha už nás nezaskočí.
Lázně Evženie – malé lázničky na kraji Klášterce.
V roce 1886 František Fieber, cukrovarník z Ústí nad Labem, pojmenoval bezejmenný pramen, který zde pramenil křestním jménem své manželky Eugenie (Evženka). S vynaložením vysokých nákladů dal pramen odborně podchytit a upravit jeho jímání a čerpání. Postavil také pavilon přímo nad pramenem a v těsném sousedství založil park. Měl rozlohu 2,5 ha, kde byly dobře udržované procházkové cesty, květinové záhony i travnaté plochy, rybník s labutím ostrůvkem. 9. dubna roku 1898 byla Evženie prohlášena léčivým pramenem. Tak byl položen základ lázeňství v Klášterci nad Ohří.
Stojíme před vstupním pavilonem, tady se nám bude moc líbit – je to tu takové rodinné. Bydlíme hned vedle v Pensionu.
Po prohlídce u lékaře – no prohlídce – předkloňte se, narovnejte – jó dobrý… Dostáváme rozpis procedur a že jich je. Ale jelikož jsme zdravé jako rybky, čekají nás masáže, bazén, vířivka, bahenní zábaly. Prosíme, abychom procedury mohly absolvovat brzo ráno nebo večer – chceme vyrážet do přírody. I v tomhle nám bylo vyhověno.
Jdeme se ubytovat a cournout do parku. Počasí se umoudřilo - svítí sluníčko.
Jako bonus dostáváme vstup do zámku na Porcelánový okruh – vyrážíme hned na zámek, který je s lázněmi spojen nádherným parkem. Protékající Ohře vytváří krásná zákoutí.
Prohlídka historie porcelánu je zajímavá, i když nám to trochu kazí výprava důchodců, kteří si stěžuji průvodkyni, že v místnostech nejsou žádné obrazy. To je výstava porcelánu, ne prohlídka místností zámku, vysvětluje trpělivě průvodkyně. Nakonec je uklidní, když jim dá tip na dobrou restauraci.
Je večer – brzy se stmívá, ale my spokojeně ležíme na pokoji a těšíme se na pobyt v těchto malých lázničkách. Jak jsme je tu prožívaly napíšu příště.
Jen ještě pár údajů o lázních:
Kyselka byla v provozu až do roku 1950. Městský pramen byl dokonce zabetonován. S obnovou pramene Evženie se začalo až na jaře 1964 a 1. května toho roku byl pramen znovu zpřístupněn veřejnosti. Dochované jsou někdejší lázeňské budovy u empírové Střelnice (1829) se sloupkovým přízemním portorikovým rizalitem. U nich stojí barokní kamenná socha Jana Nepomuckého z roku 1745.
Po roce 1990 došlo k znovuzrození lázní. Byl objeven další pramen, který byl pojmenován jako Klášterecký pramen.
Pitný režim je pro návštěvníky lázní zdarma. Místní si tam jezdí pro vodu s kanystry – ti platí za litr 3,- Kč. Nicméně lahodnější prameny jsem nepila – tak se pitný režim plnil velice dobře.
Perlička na závěr: Zdejší kyselkou byla dokonce zásobována i Rommelova armáda v Africe.
ChytráŽena.cz