Je konec října.
Dnes vyrážíme na kopec, který je vidět z dálky a na něm zřícenina. Ptáme se v lázních – jejda, že se vám tam chce – vždyť je to daleko a ještě do kopce… Tak to nás neznají, máme botky samochodky…
Jdeme kolem Ohře, brouzdáme se spadaným listím a je nám nádherně.
Po nějaké době se začneme šplhat do kopce, který se zdá nekonečný a na jeho vrcholku zřícenina hradu Šumberk (Šumná). Leží v nadmořské výšce 541 metrů. První písemná zmínka je z roku 1435. V 16. století zničen požárem a od té doby zpustl...
Potkáme tu dva muže, kteří fotí – dáváme se do řeči. Jsou to fotografové amatéři, kteří fotí zříceniny. Už jich mají na svém kontě hodně – sjeli skoro celou Evropu, ale nejradši mají prý ty české. Byl jsem tu před sedmi lety, říká jeden z nich – to byste tu nepoznaly. Vše bylo zarostlé. Je vidět, že se město přece jenom stará… Ano, je tu nádherně.
Ani se nám nechce jít dále…
Naším dalším cílem je vesnička Perštejn – tam nás ani tak neláká zřícenina hradu, ale místní pivovar.
Přece se nebudeme vracet stejnou cestou a tak se vydáme značka neznačka směrem pivovar. A samozřejmě zakufrujeme. Nastupuje zase chytrý telefon, který nás zavede do vesničky Perštejn. Jejda, začíná mě bolet noha, klenba… Aspoň, že si tady chvilku sedneme a dáme si pivo.
Pivovar z venku nic moc, ale jakmile vejdeme dovnitř – jé, to je nádhera. A hele, mají pivní sýr, ten už jsem dlouho neměla. Já jdu nakonec do nealkoholického piva – přece jen máme ještě pár kilometrů zpět do našeho domova.
Trochu historie k tomuto nádhernému pivovaru:
Na jeho místě stál dříve hamr, který roku 1889 koupil Wenzl Weissgerber z Vejprt. Nechal jej zbourat a místo něj spolu s podnikatelem Wingsem postavil továrnu na prýmky, kterou o rok později prodal Ludwigu Breitfeldovi. Zahájil výrobu nejen nábytkových prýmek, ale také krajek, záclon, kalounů a nití z umělého hedvábí a bavlny... Z jednatele továrny se Breitfeld vypracoval dokonce na starostu Perštejna v letech 1908 – 1918.
Kolem roku 1950 ale Breitfeldova továrna získala nového majitele, výrobní družstvo Vkus Teplice, které se zabývalo šitím spacích pytlů.
Továrna byla opět na prodej v roce 2008, kdy ji koupil místní podnikatel Miroslav Chalupník, který si splnil svůj sen. Rekonstrukce byla velice náročná. Bylo potřeba opravit původní stavbu a dostavět nové prostory pro kuchyň a restauraci. V dubnu roku 2013 se zde uvařila první várka piva, což je začátek historie pivovaru Chalupník. Tak, pane Chalupníku, ať se daří.
Čeká nás cesta zpět, už je pozdní odpoledne, ale sluníčko pořád svítí. Zase to bereme trochu značka neznačka, ale směr známe a Ohře to jistí.
Před lázněmi potkáváme paní s pejskem. Tu paní jsem viděla v pivovaře, říkám a ona se k nám hned hlásí. Tak jak vám chutnalo pivo? Pěly jsme samé superlativy. Tak já to manželovi vyřídím – ejhle, to byla manželka pana majitele. Tak jsme se rozpovídaly – o práci, financích, ale i závisti místních občanů. Prostě ten pivovar občas bojkotují. My vás budeme vychvalovat… a zase se někdy vrátíme.
Večer nás čeká bazén a vířivka – to se bude spinkat.
ChytráŽena.cz