Kličkovaná

Krásné počasí žene lidi ven a tak tam, kde byste běžně nepotkali víc jak pár zbloudilců najednou proudí davy a to doslova. Bydlím v Polabí a stezka kolem Labe je za pěkného počasí v obležení. Jenže krásná procházka nemusí být až tak pohodová. 

Místo kochání totiž občas musím dávat pozor a uskakovat před cyklisty. Samozřejmě že ne všichni cyklisté se chovají bezohledně, ale poslední dobou se zdá, že těch stíhaček nějak přibylo. Bohužel. Neříkám, že chodci jsou nejukázněnější na světě, ale když pán, co jede s manželkou pěkně vedle sebe, ještě seřve paní, která jde pomalu trávou, aby nepřekážela, je něco špatně. Bohužel jak někteří cyklisté, bruslaři, tak i chodci se řídí heslem: „Po mně potopa“. Nejen že vystavují nebezpečí sebe, občas i své děti, ale i okolí. Potom se z krásného výletu stává otravná kličkovaná.

Jako vždy absolutní přednost dříve či později končí nějakým karambolem. V lepším případě jen pár odřeninami a vodopádem nadávek. Jsem pejskař a můžu říct, že se psem bych sem nevyrazila ani náhodou. Přesto není ojedinělé, že zde hafani vesele pobíhají a kličkovaná tak dostává nový rozměr.

A vyrazit na pěknou procházku s dětmi?

Docela bojovka. Malé dítě stejně občas neuhlídáte, i když se snažíte sebevíc, může se stát, že se otočíte a už stojí uprostřed stezky. Bohužel i sebevětší opatrnost je občas k ničemu, to by si toho prcka musel člověk k sobě přivázat.

Zrovna nedávno jsem viděla paní, jak se otočila ke kočárku a větší dítě samozřejmě v tu chvíli nehlídala... No, cyklisty to zrovna dvakrát nezajímalo a dál svištěli kolem. Každý si chceme svůj volný čas užít po svém, ale opravdu stojí za to riskovat svoje zdraví a i těch ostatních?

Netvrdím, že se tak chovají všichni, naštěstí to pořád není většina, ale bohužel těchto lidí přibývá. Přece si vyrážíme ven užít, ne si dokazovat, kdo z nás má přednost. Tak na to nezapomínejme! Ať si ten volný čas užíváme a nemusíme hrát kličkovanou :)

Murmus - čtenářka
ChytráŽena.cz