Kluk z kostek

Název: Kluk z kostek
Autor: Keith Stuart, Matěj Pospíšil
Nakladatelství: PLUS
Datum vydání: 1/2017
Formát: 130 x 200 mm
Vazba: vázaná s papírovým potahem s laminovaným přebalem
Počet stran: 352 stran
Cena: 280 Kč

KNIHA O AUTISMU, MINECRAFTU A RODIČOVSTVÍ: Alexovi se rozpadá život. Musí odejít od rodiny, protože si vůbec nerozumí se svým autistickým synem Samem a jeho žena Jody už s ním nedokáže dál žít. Navíc přijde o práci a ocitne se úplně na dně. Čeká ho tak nelehký úkol: musí se změnit a dokázat Jody i Samovi, že právě oni jsou pro něj vším. Jenže jak na to?

Pro Alexe se odpověď skrývá v jediném slově: Minecraft. Kostkovaný svět populární počítačové hry se pro Sama s Alexem stává prostorem, kde spolu díky sdíleným dobrodružstvím konečně začnou komunikovat a chápat jeden druhého. Může počítačová hra opět dát dohromady jednu nešťastnou rodinu? Může obnovit pouto mezi snaživým, ale netrpělivým Alexem a jeho autistickým synem, pro něhož svět venku představuje jednu velkou hádanku?

O autorovi knihy Kluk z kostek

Keith Stuart pracuje jako novinář pro deník The Guardian, kde píše hlavně o počítačových hrách. Dříve přispíval do známého herního časopisu Edge i jiných periodik zaměřených na herní průmysl (The Official PlayStation Magazine, PC Gamer, T3) a publikoval články o digitálním a interaktivním umění v časopisu Frieze. V Guardianu se věnuje také hudbě, filmu a médiím a podílí se na tvorbě podcastu Tech Weekly. Žije v anglickém Sommersetu, je ženatý a má dva syny, kterým byla oběma diagnostikována porucha autistického spektra. Kluk z kostek je jeho první román. Překládá se do více než dvaceti jazyků a Keith Stuart v současné době pracuje na své druhé knize.

Ukázka z knihy Kluk z kostek

Kapitola první

Odcizil jsem se.
To je první, co mě napadne, když vyjdu z domu, přejdu cestu a nastoupím do našeho dobitého starého kombíku. Správně by to asi mělo být „odcizili jsme se“, ale nejspíš je to hlavně moje chyba. Ve zpětném zrcátku vidím svou manželku Jody, jak s dlouhými neupravenými a zacuchanými vlasy stojí ve dveřích. Do boku jí zavrtává tvář náš osmiletý syn Sam. Snaží se zakrýt si oči i uši zároveň, a já vím, že to není proto, že by mě nechtěl vidět odjíždět. Připravuje se tím na zvuk motoru, který pro něj bude příliš hlasitý. Zvednu ruku v hloupém, omluvném gestu, jaké člověk udělá, když náhodou někomu vjede do cesty. Pak otočím klíčkem a pomalu se rozjedu. Jody je najednou u okýnka a jemně na něj klepe. Stáhnu ho.
„Opatruj se, Alexi,“ řekne. „Všechno si to, prosím tě, vyřeš – měl jsi to udělat už dávno, když jsme ještě byli šťastní. Kdybys to tehdy udělal, kdo ví, třeba bychom byli šťastní i teď.“ Oči má zvlhlé a hřbetem ruky si zlostně utírá slzu. Pak se na mě podívá a můj smutný, provinilý výraz na její vztek asi trochu zapůsobí. Její uslzený pohled trochu zjihne.
„Pamatuješ, jak jsme byli kdysi kempovat v Cumbrii? Jak nám tam tehdy ty kozy sežraly stan a tys chytl plíseň na nohou? Ať už se teď děje cokoliv, takhle hrozné to snad není, ne?“
Mlčky přikývnu, zařadím rychlost a rozjedu se. Když se opět podívám do zpětného zrcátka, vidím, že Jody se Samem už zašli zpátky dovnitř. Dveře jsou zavřené.
A je to. Devět let spolu a možná je se vším konec. Sedím v našem mizerném autě a netuším, kam jedu.


Tuto knihu Kluk z kostek koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Albatros media.