Je libo trocha zábavy? ,,Tví přátelé jsou přece tam, kde je GO!" hlásá jeden z reklamních sloganů. Proč tedy vstávat od televize, vždyť stačí tak málo?!! Jediným stisknutím tlačítka klávesnice se ocitáme uprostřed žhavé diskuse teenagerů z celého světa.
Člověk moderního věku je denně zahlcován bulvárním a informačním tiskem, ze všech stran se na něj valí často odporné a vtíravé reklamní šoty, hudba, která určuje rychlost naší chůze v obchodních domech obrovských formátů. Všichni známe ranní dav pánů v kvádrech s kufříky a šustícími novinami pod paží, dětí s barevnými komiksy a chichotajících se slečen skloněných nad časopisem ,,který moderní dívka prostě musí mít!"

Dívám se na blikající okna domácností a představuji si, co by se za zdmi těchto obýváků dělo, kdyby najednou vypadl proud a všechny ty ,,požírače fantazie" by naráz zhasly. Myslím, že by zavládl chaos, zmatek, možná i pláč (bylo to zrovna tak napínavé!). Podle mě už si lidi odvykli trávit čas spolu, co víc, my už neumíme trávit čas ani sami se sebou. Kam se poděly večery za pecí, babiččino vyprávění, noci nad pohádkovou knížkou? Kde jsou černé hodinky, příběhy statečných rytířů, povídky o lásce a básničky láskám?

Musím se pousmát při vzpomínce na svá roztřesená kolena, kdy jsem společně s Rychlými šípy bloumala po strašidelných Stínadlech a pod peřinou s baterkou luštila záhadu hlavolamu hluboko do noci. Mezi řádky jsem byla jedna z nich. Hrdinka dobrodružných a tajemných příběhů kluků a holek ve skautských košilích, Indiánka Mayových románů o jezerech plných pokladů i dobrodruh uprostřed pralesa, který kdysi zasadil J.Verne a po letech vyrostl právě v mé hlavě.
Žila jsem dva životy. Přes den slušná školačka s aktovkou…kdo by si pomyslel, že ještě téhož večera budu Tarzanovou dívkou nebo Robinzonem???!!! Bylo to nádherné období dětských snů, které se každým otočením listu odehrávaly za mýma očima. Vytvořila jsem si vlastní svět, krásný svět elfů a lesních panen, svět dobrodružství nad kterými se tajil dech,svět plný přátelství a něžného citu oproštěný od zrady a všeho, co se stalo přívlastkem dnešního světa reálného. Ráda jsem do něj utíkala, když mi bylo smutno. Můj svět mě schoval pod svá křídla a nedal mě!

Je to k zamyšlení. Myslím, že není správné pečovat o svůj úspěch, budovat image a stát se hotovou studnicí dat a vzorečků (jak káže moderní doba) na úkor svého duchovního života. Pokud se dál necháme strhnout a vláčet světem médií a honbou po senzacích, umře v nás dřív či později něco krásného, něco, co dělá život životem, něco, pro co stojí zato žít. A dopustíme-li , aby v našem světe umřelo krásno duchovního světa, zříkáme se dobrovolně svého lidství a osobní svobody.
Knížka není totiž jen odvěkým zdrojem informací, je to především okno do našeho nitra, otvírá nám nepoznaný rozměr naší duše, je to přítel.
Čtete ?
Ne!??? Pak jste nepopsanou knihou !
Lindita - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz