Kojenecká výživa kdysi a dnes

V současné době se stále řeší nejen výživa dospělých, ale především dětí. Zejména ta dětská musí podléhat velmi přísným kritériím, hlavně proto, aby dětem nemohla způsobit alergické reakce či jiné zdravotní problémy  a aby co nejlépe odpovídala potřebám růstu a vývoje dítěte.  Je ale velmi zajímavé podívat se zpátky, čím se děti krmily dříve.

První zmínky o dětské výživě máme již ze starověkého Egypta, kde bylo mateřství i kojení darem z nebes. Podobně jako dále v historii bylo v případě nedostatku mateřského mléka v bohatých rodinách kojeno kojnou a v těch chudších pak zvířecím mlékem. Zajímavé je, že bylo využíváno nejen mléko kravské, ale i kozí, ovčí, oslí a podobně. Ve staré Indii se zase novorozencům potírala ústa máslem a solí a pak byla v prvních dnech krmena kaší z másla, medu a kořínků.

Med a mléko se jako výživa v prvních dnech po porodu využívala ostatně i v evropských zemích. Teprve poté se začalo s kojením, které standardně trvalo 2 roky. Jako příkrmy se používala ovesná kaše, chléb s mlékem a maso. Od osmnáctého století se začalo s kojením již několik hodin po porodu, jelikož se zjistilo, že i kolostrum je pro dítě vhodné.

Na samém konci devatenáctého století vyšla první odborná literatura zabývající se výživou kojence. Tuto dobu také můžeme považovat za startovní čáru odborného bádání a vývoje umělé kojenecké výživy. Nejvíce se studie zabývaly kravským mlékem, protože právě to je svým složením nejbližší mateřskému.  Mluvíme zde samozřejmě o tom přírodním, neupravovaném, ne o tom, jaké známe z našich supermarketů. Ale již této době se kravské mléko různě ředilo, či upravovala přidáváním sacharidů. Podobně je tomu i dnes, ačkoli minulé století přineslo obrovský pokrok a dávné „babské“ rady jsou již naštěstí opravdu minulostí.

„Zásadní věc ale zůstává stejná.  Za nejlepší a nejzdravější se pro dítě minimálně do šesti měsíců považuje mateřské mléko“, potvrzuje dávnou pravdu MUDr. Petr Tláskal, CSc.

Pokud ale kojení není z různých důvodů možné, nevyužívá se v dnešní době již kojná, ale speciální kojenecká mléka, která podléhají přísným nutričním a výrobním kritériím, které stanovuje evropská legislativa. Maminky se tedy nemusí bát, že by mohly svému děťátku nějak ublížit. Samozřejmostí je dodržování správného dávkování. Dnešní dětská mléka jsou přizpůsobena potřebám dětí nejútlejšího věku, dětí trpících různými alergiemi, dětí neprospívajících a podobně. Časem pak děti z mléka přecházejí na kaše a přesnídávky, které jsou k dostání v různých příchutích, aby i malé děti měly stravu pestrou a my mohli vybrat, co jim nejvíce chutná.