Kojení nemusí být vždy jednoduché...

Kojení nemusí být vždy jednoduché... a to mi dá za pravdu řada z Vás, které moc kojit chtěly, ale z jakéhokoliv důvodu nemohly, nebo jim to nešlo.

Já kojím své druhé dítě. U prvního opravdu problém nebyl. Dcerka se krásně až předpisově přisála a prostě pila. Nemohla jsem si na nic stěžovat. De facto jsem si o kojení ani nic nepřečetla, prostě jsem to brala jako hotovou věc. Dcerku jsem kojila 14 měsíců, než se sama odstavila.

U druhého dítěte jsem byla přesvědčená, že kojení bude "brnkačka", takže žádné lahvičky - které jsem si u první dcerky nakoupila a posléze půjčila - žádné dudlíky, prostě jsem si řekla, že budu kojit a láhve přece nepotřebuji.

Syn se narodil v parném létě minulého roku. Byl největší z dětí na pokoji, prostě nepřehlédnutelný a tolik žíznivý. U prsu byl skoro pořád. Když jsme spolu usnuli, tak jej sestřička dala do postýlky a on začal brečet. Pomohlo zase přiložit. Ale na váze se to vůbec neprojevilo.

Po návratu domů jsem začala mít potíže. Zarudnutí, bolesti a vysoká teplota. Sestřička na gynekologii mi doporučila jogurtové zábaly - fakticky pomohly, jenom jsem všude cítila jogurt, až mi z toho nebylo dobře.
Další týden příšerného vedra a další problém s kojením. Popraskaly mi bradavky. Kojení bylo šílené, bolestivé, hrozné.
Že by pomohly mastičky, to se říct nedá. Po poradě s gynekologem jsem na bradavkách nechala zaschnout mat. mléko a chodila "jen tak" - super pro prsa, možná i pro manžela, příšerné pro mě. Prsa byla těžká, mléko z nich odkapávalo, pořád jsem chodila ostříkávat - no hrůza a děs.
Jenomže nic se nelepšilo. Už jsem byla zoufalá. Jít kojit na veřejnost - velký problém, nikam jsem nemohla, synek preferoval pouze a jenom polohu vleže a kde si pohodlně lehnout, že? Bolesti byly příšerné. Fakt. Kolikrát jsem si říkala, že s kojením skončím, že to nemá cenu. Že existují umělá mléka s flaškou a dudlíkem. Manžel byl na mě naštvaný, že se takhle trápím. Nakonec vše vyřešila už 3. návštěva gynekologa v době šestinedělí - no jo, byla jsem tam pečená vařená, asi se mně tam líbilo.

Ten, když viděl, "čím kojím", tak se divil, že vůbec kojím. Napsal mi antibiotika a genciánovou violeť. Zakázal mastičky. A sušit a sušit. Prý nejlépe nekojit aspoň 24 hodin. Uf. Takže jsem koupila jedno balení umělého mléka, jednu lahvičku a jeden dudlík. A staral se manžel. A že mu to panečku šlo. Škoda, že jen týden. Týden totiž trval příkrm synka + kojení. Po týdnu se mi z umělého mléka poblinkal a tím jsme skončili.
Teď už 10 měsíců kojím bez jakýchkoliv potíží. A jen tak, jak vidím svého hladovce, nepřestanu.

Kojení - co bych doporučila všem Vám, kterým kojit nejde?

Nebát se zeptat, jít si pro radu třeba několikrát i s dítětem, nechat si ukázat techniku kojení. A hlavně - věřit si. A pokud už problém máte, jít ho řešit hned a nenechávat vše dojít tak daleko, odkud není návratu - tedy v kojení.

Diesonne
Chytrá Žena – čtenářka