Kojení není automat

Porod docela šel, porodila jsem krásného syna, nešla mi však porodit placenta. Tak jsem malého dostala k prsu pak. Nechtěl, tak ho odnesli. Šla jsem spát, bylo pozdě. Jakožto epileptička nesmím k malému vstávat v šestinedělí, tak mi doktorka napsala poloviční roaming. To znamená, že v noci mají miminko sestřičky. Ráno mi ho daly, ať ho zkusím nakojit, nechtěl. Zkoušely to sestřičky z každé směny. Byly moc milé, ale nic. Nechtěl se přisát, odmítal moje prso. Větší bolest v srdci jen nezažila. Řešilo se to tak, že jsem asi každé tři hodiny odsávala, krom noci, a poté krmila injekční stříkačkou. Bylo to pro mě moc stresující, nechápala jsem, proč mě nechce. Sedávala jsem s maminkami na odsávačce, měly málo mléka, já ho měla dost, ale byl zase jiný problém. Malý nechtěl mámy prso, brečela jsem z toho. Tak to bohužel šlo po celou dobu v porodnici.

Pořídili jsme elektrickou odsávačku a také lahvičku pro kojené děti, funguje na principu kojení. Doma to fungovalo podobně, přes den každé tři hodiny odsávání, krmení, v noci manžel umělé mléko z lahvičky. Žila jsem v představách, že po šestinedělí budu kojit plně. Po týdnu lahvička začala téct, koupili jsme novou, stalo se to samé, musela se více utahovat, někdy se až protáčela. Byla jsem přesvědčená, že to nevzdám. Říkala jsem si, že vzdát to umí každý, když existuje snazší volba. Já chtěla kojit za každou cenu. Můžu říci, že kojení se pro mě stalo něčím cenným a posvátným. Malý se díky trpělivosti, kterou nemám, postupně naučil pít. Bylo to však tak, že on sám musel chtít. Neexistovalo by, že bych si sedla v parku a kojila. Musel mít na to klid a žádnou společnost. Ze stresu všeho kolem, mi ubývalo i mléko.

Odsála jsem do lahvičky mlíčko, podala jsem ji manželovi, vzala si ji moje tchyně, že ho nakrmí, nic jsem neřekla, ale hrozně mi to vadilo.

Šla jsem k doktorce na kontrolu po šestinedělí, řekla mi, že od tří měsíců věku dítěte musím přestat kojit jakožto epileptička, což mi mohla říci dříve. Nevím však, zda by se můj postoj k té vypjaté situaci změnil. Důrazně a názorně mi řekla, jak mám přestat kojit, zakončila to větou, že moje prášky jsou pro něj jed, a že kafe bych mu taky nedala. Málem jsem se tam rozbrečela. Po více jak měsíci úsilí a vyčerpávajících sil, tohle. Užila jsem si kojení tak pár chvil, byly nádherné.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10