Hormony, uvolňované do organismu v době kojení, působí proti dozrávání vajíček ve vaječnících. Spoléhat se ale na kojení coby antikoncepci, jak se mezi lidmi traduje ještě z dob našich babiček, je dost ošemetné.

Tvorbu mateřského mléka, a současně i tlumení uvolňování vajíček z vaječníků, má na starosti hormon prolaktin. Je uvolňován z předního laloku podvěsku mozkového pokaždé, když se miminko přisaje k prsu. Nemusí ani pít mlíčko, pro tvorbu hormonu je podstatná stimulace bradavek. Jak vás možná správně napadne, prolaktin se do těla vyplavuje i během mazlení prsů při sexuálních hrátkách. Tehdy se ale jeho antikoncepčního působení opravdu bát nemusíte.
Pro to, aby prolaktin spolehlivě zajistil kontrolu nechtěného početí, ho musí být v těle neustále dostatečné množství. „Má se za to, že během takzvaného plného kojení, tedy při přikládání dítěte k prsu v intervalech kratších než čtyři hodiny, nejsou vajíčka z vaječníků uvolňována. Je to ale mimořádně nejistá antikoncepční metoda, kterou bych svým pacientkám po porodu neradil, tedy pokud nechtějí záhy opět otěhotnět,“ říká MUDr. Petr Kolář, soukromý gynekolog. Každá žena je totiž jinak hormonálně vyladěna. Potom stačí, aby třeba jen jedinkrát přiložila dítě k prsu později než za zmíněné čtyři hodiny, a hladina prolaktinu může klesnout pod hodnoty, které brání ovulaci.

Menstruace není zárukou

Spoléhat při posuzování plodnosti nelze ani na fakt, že žena nemenstruuje. U kojících žen se první měsíčky objevují až půl roku nebo dokonce i rok po narození miminka. Menstruace přichází po první ovulaci, to znamená, že v téhle chvíli existuje rizikový moment pro případné nechtěné otěhotnění: žena už může ovulovat, aniž by se stačila objevit menstruace, na jejíž nepřítomnost spoléhá.

Jistější je tedy pro ženy, které netouží mít děti brzy za sebou, vsadit na účinnou antikoncepci. Mají ale jinou možnost kromě sexuální abstinence? Při kojení nelze použít běžnou, „kombinovanou“ hormonální antikoncepci, která kromě hormonů gestagenů obsahuje i estrogeny. Ty by totiž jednak potlačovaly vlastní tvorbu mateřského mléka, jednak by do něj snadno přecházely a kojeným miminkům způsobovaly sekundární virilizaci, neboli předčasné objevení druhotných pohlavních znaků, jako je například ochlupení na intimních partiích.

Tabletky na první pozici

„Pokud mají moje pacientky zájem o antikoncepci během kojení, pak jim nabízím jak hormonální, tak nehormonální metody,“ říká doktor Kolář. „Kromě bariérové antikoncepce, tedy kondomu, který je však poměrně málo spolehlivý, si ženy mohou nechat zavést nitroděložní tělísko. Pokud ale dávají přednost systémovějšímu řešení, pak doporučuji čistě gestagenní hormonální antikoncepci, která neobsahuje žádné estrogeny.“
Variant existuje několik – nitroděložní tělísko s obsahem gestagenů (zavádí se na dobu pěti let), injekce (píchají se každé tři měsíce), nebo gestagenní antikoncepční pilulky. Ty gynekolog staví na první místo. „Výhodou je v tomto případě možnost kdykoliv jejich konzumaci přerušit a podle potřeby s nimi dále manipulovat.“

Některé kojící ženy s gestagenní antikoncepcí totiž mívají problémy s takzvaným prošpiňováním, neboli různě dlouho trvající, velmi slabou menstruací, což je může obtěžovat. Ve skutečnosti se nejedná o menstruační krvácení, jde jen o lehce zvýšenou propustnost drobných cévek, která souvisí se zhoršeným odlučováním děložní sliznice. „To se může objevit v situaci, kdy klesá počet kojení, a přicházejí na řadu příkrmy. Výhodou užívání tabletek je, že lze rychle zareagovat jejich vysazením, nebo naopak jejich zachováním a podáním jiných podpůrných léčiv, posilujících cévní stěny,“ dodává dr. Kolář. U nitroděložního tělíska by bylo třeba čekat na doběhnutí intervalu jeho účinku, nebo ho vyjmout předčasně. To by znamenalo pro ženu větší finanční ztrátu.