Konkurz

Je to přesně měsíc, co se mi stala událost, o které jsem se rozhodla napsat tento příběh.

Jsem už důchodkyně a žiji v kraji, kde to mají mladí lidé obzvlášť těžké. Je zde vysoká nezaměstnanost a platy mizerné. Jsem ráda, že jsem se dožila důchodu a odešla do něj v době, kdy jsem měla ještě sílu si užívat. To mé děti nebudou mít takové štěstí.

Má dcera má vysokou školu a nyní naštěstí dobré zaměstnání. Byla ale doba, kdy hledala usilovně práci. Chvilku to trvalo, protože ji často nechtěli přijmout na dělnická místa, ale pozice pro vysokoškolsky vzdělané lidi jako by byly rezervovány pro bezdětné nebo pro ženy, které mají velké děti. A tak dcera jeden čas pracovala především v obchodě. Soukromé provozovny jí naslibovaly práci na šest hodin denně, která se dala skloubit s péčí o děti, ona ale často byla v zaměstnání od rána do večera, bez toho, aby jí nadčasové hodiny byly proplaceny. Pamatuji si dobře na dobu, kdy se chtěla usilovně dostat na pozici v různých call centrech, kterých je ve městě jako hub po dešti. Dcera je výřečná, ráda komunikuje s lidmi, vždy ale odešla z pohovorů a konkurzů jako méně úspěšná. Trvalo to opravdu nějaký čas, než zakotvila ve firmě, kde má svou kancelář a svou práci miluje. Tehdy ale přišly i slzičky.

A právě nedávno, asi před měsícem, jsem měla telefonát z neznámého čísla. Přijala jsem hovor, pozdravila a čekala na odezvu z druhé strany. Po chvíli se ozvalo nejdřív škytnutí, a poté nesrozumitelné mumlání. Až pak paní na druhé straně vyblekotala, že se jedná o zákaznický průzkum. Možná sdělila, jakou firmu zastupuje, a možná ani ne. To individuum na druhé straně se totiž smálo, blekotalo a chvilku se i zdálo, že snad zvrací. Znechuceně jsem řekla, že nemám zájem, a zavěsila. Doufala jsem přitom, že je hovor snad nahráván a někdo si všimne, koho zaměstnal. Dcera mi vyprávěla, že na samotném konkurzu se vše nahrávalo pro vedení firmy, a také, když mi někdy někdo podobný volal, sdělil mi, že hovor je nahráván. Přece není možné, že v době, kdy spousta schopných lidí shání práci, nechají pracovat nějakou ožralici na místě, kde je stálý kontakt s lidmi?

 Nic se ale nedělo. Už jsem si myslela, že ona paní pracuje na místě dál a odrazuje potenciální zákazníky, když jsem měla opět telefonát z neznámého čísla. Jak se ukázalo, volali mi z vedení onoho call centra, odkud volala před časem podroušená paní. Následovalo několik otázek, tentokrát mi nikdo nenabízel levnější elektřinu, hrnce ani nic podobného, ale muž na druhé straně směroval hovor přímo k hovoru s opilou paní. „Ano, to jsem předpokládal,“ uzavřel nakonec hovor. Jen tak mimochodem mi oznámil, že paní u firmy již nepracuje. Ano, hovory byly nahrávány a paní se dopustila podobného prohřešku opakovaně. Ani přes množství napomenutí svého bumbání nenechala a firma se s ní musela rozloučit.

Když jsem toto vyprávěla nedávno dceři, jen se usmála.„Jsem moc ráda, že mě tenkrát nepřijali,“ řekla nakonec. Výsledek onoho konkurzu se po čase ukázal nadmíru pozitivní. Ač se dcera tenkrát neúspěchem trápila, nyní z něj má obrovskou radost. Jen díky tomu možná našla svou současnou práci, kterou má velmi ráda.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10