Kostel duchů v Lukové

Když v roce 2012 vytvořil student Jakub Hadrava v rámci své bakalářské práce na Fakultě designu a umění ZČU v Plzni neobvyklou instalaci soch ve zchátralém kostele v Lukové, okamžitě mě jeho myšlenka nadchla. Místo je však pro nás poněkud vzdálené a kostel přístupný jen v omezeném čase, takže k jeho návštěvě došlo až letos.

Víska Luková leží zhruba 7 km severozápadně od Manětína, při hranici Karlovarského a Plzeňského kraje na území bývalých Sudet. Je uváděna jako nejstarší sídlo v regionu, před II. světovou válkou zde žilo 120 lidí, aktuálně se uvádí 6 stálých obyvatel. Kostel sv. Jiří tu byl vybudován už ve 14. století, později byl regotizován. Nevyhnulo se mu husitské rabování ani požáry, několikrát byl vykraden, zvony zrekvírovány za války; na dalším chátrání se podepsal poválečný odsun Němců a nezájem státu o církevní památky.

Poté, co v roce 1968 při pohřebním obřadu spadl kus omítky ze stropu (nikomu se nic nestalo) byl kostel uzavřen. Kdy půjde definitivně k zemi bylo jen otázkou času. Zapomenutý kostel v zapomenuté vísce. Pravda, nebyl jediný, ve špatném stavebně-technickém stavu se po komunistickém hospodaření nacházely stovky (nejen) sakrálních staveb a ty v pohraničních pásmech či vojenských újezdech obzvlášť. Smutné je, že metoda ignorance (+legislativního chaosu) zapříčiňující mnohdy cíleně postupné chátrání některých objektů, dokud nebude z bezpečnostních důvodů nařízena jejich demolice, se občas praktikuje i dnes. Na druhé straně se po sametové revoluci podařilo mnoho památek opravit a zachránit. Díky státu, obcím, farnostem, spolkům, nadacím i soukromým osobám. Při putování po vlasti vidíme nejlépe, co vše se pro záchranu našeho kulturního dědictví udělalo. A pochopitelně vidíme i onu druhou tvář.

Právě proto oceňuji způsob, kterým se podařilo kostel v Lukové zviditelnit. Jakub Hadrava za pomoci figurantů-spolužáků, a kusů látek a záclon namočených v rozdělané sádře, vytvořil 32 soch duchů zemřelých věřících. Mlčenliví pamětníci v dokonalých kulisách „promluvili“ a do Lukové začali přijíždět turisté a fotografové z různých koutů světa.

Upoutat pozornost veřejnosti je sice jen prvním krokem, ale krokem nejdůležitějším. Díky němu se oživí zájem kompetentních orgánů, na opravu přispějí sponzorské dary a dobrovolné příspěvky od návštěvníků a účastníků benefičních koncertů. Kde je vůle, je i cesta. Není výstižnějšího rčení.

Prohlídka tohoto tajemného místa je možná pouze v sobotu od 13:00 do 16:00, po telefonické domluvě se správcem kostela panem Kouklem, informace o případných kulturních akcích naleznete na webových stránkách kostela.

Vzhledem k popularitě místa je možné, že nebudete v kostele sami, a tak není od věci vyčkat, až případní hlučnější návštěvníci odejdou, a pak v tichu setrvat. Jen tak je zdejší „genius loci“ přítomen a jaké otázky sociální, filozofické či teologické vám proběhnou hlavou, to poznáte sami.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10