Vlastník nemovitosti a omezení vlastnických práv
Pokud kupujete nemovitost, ověřte si v první řadě, zda jednáte se skutečným vlastníkem nemovitosti a zda nemovitost nemá nějaké další spoluvlastníky. Údaje v katastru nemovitostí vám poví, kdo je skutečným vlastníkem a jestli na nemovitosti neváznou žádná omezení, např. zástavní právo či věcná břemena. Často se o rychlý prodej za zvlášť výhodných podmínek snaží lidé, kteří jsou na pokraji exekuce a pokoušejí se zachránit, co ještě jde. Pokud vám prodávající argumentuje výhodnou cenou a striktně odmítá jakéhokoli přizvaného odborníka (ať už zástupce realitní kanceláře nebo právního poradce), mějte se na pozoru a na nemovitost raději zapomeňte.Skutečný stav nemovitosti
Před koupí domu či chalupy požádejte o radu odborníka ve stavebnictví a prověřte skutečný stav nemovitosti. Odborník vám pomůže při kontrole různých částí stavby (např. střecha, stav elektroinstalací, topení, atd.) a dokáže stanovit odhad nákladů nutných na opravu. Výjimkou nejsou ani případy, kdy kupující koupil nemovitost a až v průběhu rekonstrukce zjistil, že náklady na opravu nejsou v jeho možnostech, proto se posléze rozhodl nemovitost znovu prodat. V případě opětovného prodeje nemovitosti s nedokončenou rekonstrukcí mohou činit finanční ztráty i několik set tisíc korun.Stavební pozemek a územní plán
Při koupi pozemku vypadá vše zdánlivě jednodušší. Bohužel opak je pravdou. Právě při koupi pozemku za účelem výstavby je zapotřebí zjistit nejvíce informací. Není možné spolehnout se na tvrzení prodávajícího, že pozemek je „stavební“. Nejdůležitější je ověřit si na příslušné obci, zda územní plán obce umožní využití pozemku pro stavební účely. Poté je nutné zjistit, zda je na pozemek zajištěn bezproblémový přístup a jestli dodavatelé energií (elektřina, plyn) umožní připojení novostavby. Důležité jsou i informace o případných záplavových územích v okolí pozemku či stavby. Při bližší kontrole často zjistíte, že velká část pozemků nabízených jako „vhodných k výstavbě“ je pro stavební účely zcela nevyužitelná.Pozor při převodu nemovitosti
Největší riziko na vás číhá při vlastním převodu nemovitosti. Zde je obzvlášť zapotřebí mít se na pozoru, a to dokonce i při koupi nemovitosti přes realitní kancelář. Kupující obvykle skládá peníze do úschovy a teprve po převodu nemovitosti obdrží prodávající peníze z úschovy. Tento postup je naprosto v pořádku, protože vyplacení peněz předtím, než je nemovitost převedena, představuje obrovské riziko. Otázkou však je, jakou úschovu zvolit. Několik krachů realitních kanceláří ukázalo, že úschova peněz v realitní kanceláři je tou nejhorší volbou. Peníze uložené na účtu se v případě krachu stávají součástí majetku kanceláře a prodávající se svých peněz nedomůžou. Nedávný případ, kdy realitní kancelář využívala služeb advokáta, ukázal, že i peníze v advokátní úschově mohou zmizet. I zde pak kupující s překvapením zjistili, že jejich šance na získání peněz je prakticky nulová. Nejjistější variantou se v takových případech jeví tzv. bankovní úschova. Správcem peněžních prostředků je banka jako taková a v případě stabilní banky máte největší jistotu, že peníze nikdo nezpronevěří, ani nezmizí při krachu realitní kanceláře.Rozhodnete-li se tedy pro koupi nemovitosti, nejprve zvažte, proč všude po světě využívají lidé služeb realitních kanceláří. Uvědomte si, že se jedná o jednu z nejdůležitějších transakcí ve vašem životě a využití služeb odborníků je zcela na místě. Případů, kdy kupující přišel o všechny prostředky a nemovitost nakonec nezískal, je ve skutečnosti mnohem více, než jsme ochotni si připustit. Bohužel z mediálního pohledu je mnohem zajímavější psát o případu realitní kanceláře, která svým jednáním připravila klienty o peníze, než opakovaně popisovat případy jednotlivců, kteří přišli o úspory následkem neznalosti či chybného konání.
Autor: Ing. Pavel Šmíd
Zdroj: Parva s.r.o.