Kouřim

Víte kde leží střed Evropy? Jistě by se nám sešla řada různorodých odpovědí. Ono totiž není vůbec jednoduché, takový bod vypočítat, protože záleží na tom, jakou metodu zvolíme, zda do plochy Evropy započítáme ostrovy, Rusko, příliv a odliv, zda budeme vycházet z krajních mezí nebo těžiště ap. Ani odborníci z univerzit a zeměpisných ústavů v tom nemají jasno a když přidáme aktivity cimrmanologů a různých recesistických spolků, nezbude nám než souhlasit s výrokem, že „střed Evropy nechť je tam, kde o to nejsilněji usilují“.

V Kouřimi, kam se dnes vydáme, nalezneme také jeden ze středů Evropy, ale pozor - astronomický (nikoli zeměpisný či geografický). Kousek od městečka, asi 1,5 km východním směrem, protíná 50. rovnoběžka severní šířky 15. poledník východní délky. Je to tedy bod sloužící především k určení středoevropského časového pásma. Bohužel se nachází uprostřed polí, nevede k němu žádná cesta a jen tak dusat v kukuřičném lánu není pro turisty nijak atraktivní. Je tedy celkem pochopitelné, že místní radní pomník astronomickému středu vztyčili raději na náměstí v Kouřimi. Co ale pochopitelné není, že je na pěkné mramorové desce s mapou republiky uvedena mylná informace, že jde o střed geografický namísto astronomický, a naopak uvedeno není, že jde o pomník symbolický, neboť se nachází 1,5 km od skutečného průsečíku.

Astronomický střed není jedinou zdejší zajímavostí. Náměstí, na kterém se právě nacházíme, bylo poprvé vydlážděno před téměř pěti sty lety a patří svou rozlohou k největším náměstím středověkých měst u nás. Obklopují ho měšťanské domy, nepřehlédnutelná je radnice (dnes muzeum a infocentrum) a kostel sv. Štěpána se zvonicí.

Podíváme-li se na plánek města, vidíme, že jeho centrum obklopují středověké hradby. V nich bývaly 4 brány (Olešecká, Malotická, Kolínská a Pražská), do dnešní doby se dochovala pouze jedna - Pražská.

Vlastně zde bývala ještě jedna brána, tzv. Katova fortna, v ulici Na Schodech. Tou, jako jedinou, mohl do města vstupovat kat, který bydlel poblíž dnešního parčíku na hradbách, vedle bašty, v níž bývala mučírna.

Kozí plácek a Ptačí ryneček jsou upomínkou na místní trhy. Jejich spojnice - Židovská ulice - připomíná zdejší židovskou komunitu, jíž se, jako na řadě dalších míst, nevyhnul počátkem 14. století pogrom. Zde se chtivost po židovském majetku skryla pod záminku údajného pohanění hostie.

Nejznámější památkou Kouřimi je renesanční zvonice, se zvony zavěšenými obráceně; tento unikát je v Čechách zachován ještě v Rovensku pod Troskami. Možná to byl pokus o technickou inovaci, ale sympatičtějším vysvětlením je pověst, v níž hrdí konšelé odmítli vyzvánět na královu počest.

Majestátní kostel sv. Štěpána je pamětníkem všeho, co se v historii města událo od jeho založení a mnohé dramatické události se podepsaly i na něm. Zdivo kostela skrývá románské kvádry, architektura je gotická, poškozen byl několika požáry i válkami, po kterých následovaly drobné či větší stavební úpravy, v podzemí nalezneme kapli sv.Kateřiny s hvězdicovou klenbou. Na přelomu 16. a 17. století se kostel stal reprezentativním pohřebištěm členů místních měšťanských rodů. Jejich náhrobky z mramoru nebo červeného pískovce tvořily původně podlahu uvnitř kostela, nyní jsou vsazeny do venkovních zdí. Interiér kostela si lze prohlédnout při bohoslužbách nebo od dubna do října s průvodcem (více informací v muzeu na náměstí).

Celé městečko dýchá atmosférou starých časů, není tedy divu, že je oblíbenou lokalitou filmařů. Asi nejpopulárnější je šestidílný televizní seriál Bylo nás pět, natočený podle literární předlohy Karla Poláčka. Skanzen na jihozápadním okraji městečka známe z mnoha pohádek, např. Nesmrtelná teta, Jak si zasloužit princeznu, Tajemství staré bambitky či Peklo s princeznou.

Když si dostatečně vychutnáme kouzlo a půvab Kouřimi, můžeme se vydat do jejího okolí. Ale o tom až příště.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete