Koncem loňského roku rozvířila divadelní vody nečekaná zpráva – Laterna magika, po dlouhá léta samostatný umělecký soubor, se spojuje s Národním divadlem. A bilancuje svou dnes již více než padesátiletou historii, po kterou toto unikátní divadlo přitahuje domácí publikum i zahraniční turisty.

Návštěvníci jeho představení mohou stále navštěvovat v prostorách Nové scény Národního divadla na Národní třídě. Kouzlo Laterny magiky, unikátního českého divadla, se ovšem zrodilo už v roce 1958 – na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.

Kulturní program na světovou výstavu se připravoval několik let pod patronací Národního divadla. V čele týmu stanul režisér Alfréd Radok, který se obklopil spolehlivými pracovníky – patřil k nim například architekt Josef Svoboda, režiséři Vladimír Svitáček, Ján Roháč a Miloš Forman, choreograf Jiří Němeček (tehdy šéf baletu Národního divadla) a další.

Laterna magika představovala na výstavě neuvěřitelný úspěch, mluvilo se o ní jako o zázraku a tvůrci se z Bruselu vraceli s desítkami žádostí o hostování a licence. Bylo to nejen dokonalé propojení divadla technologie, ale i poetika českého umění, co programu zjednalo takový ohlas. V Praze byly po návratu pro další provozování programu upraveny prostory bývalého kina Moskva v Paláci Adria na rohu Národní a Jungmannovy ulice.

Laterna magika zahájila provoz 9. května 1959 jako samostatná, experimentální či „výzkumná“ scéna Národního divadla, s programem, který slavil úspěchy v Bruselu. Uměleckým ředitelem nově vzniklé scény se stal Alfréd Radok.

V první etapě své existence stavěla Laterna magika především na poetických revuálních představeních, se kterými byla polovina souboru stále na zájezdech po světě. K velkým úspěchům patřila účast na další výstavě EXPO 67 v Montrealu. V 70. letech nastal pozvolna umělecký přerod, až v roce 1977 přišlo na repertoár legendární představení Kouzelný cirkus, jehož otcem byl dlouholetý umělecký ředitel souboru, Josef Svoboda, který Laternu vedl dlouhá léta až do své smrti.

S Laternou spolupracovala řada osobností, ať už to byli choreografové jako Pavel Šmok, hudebníci jako Michael Kocáb, Petr Eben nebo Zdenek Merta, režiséři jako Juraj Jakubisko. Laterna magika dospěla k postavení „klasického“ repertoárového divadla, kde se mísí zábavná a vážná témata, experimentální i tradiční postupy z kořenů, které stojí na principech Laterny magiky a vysoké interpretační úrovni.

Multimediální divadlo musí obsáhnout nejen kombinaci médií a žánrů, ale také rozvinout původní metody, nové inscenační postupy. Na Nové scéně Národního divadla se představení Laterny magiky hrála poprvé v roce 1984 hned po otevření prostor. Soubor ale měl trvalou scénu v paláci Adria a později vystupoval nějaký čas také v Paláci kultury – dnešním Kongresovém centru.

Sametovou revoluci přivítala aktivně, v té době ještě sídlila v Adrii, a několik týdnů poskytovala prostory čerstvě založenému Občanskému fóru. Vedení, produkce a členové souboru se stali odpovědnými kontaktními osobami s občany celého Československa. Dvacet čtyři hodin denně registrovali nově vznikající OF v celé republice, telefonovali, vyřizovali korespondenci, každý den v sále divadla probíhaly tiskové konference s novináři z celého světa, vyráběly a distribuovaly se letáky a další tiskoviny, v divadle spali mimopražští disidenti.

Po převratu, v roce 1992, se Laterna magika osamostatnila a jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR fungovala až do 1. ledna 2010, kdy byla znovu začleněna do svazku s Národním divadlem. Stále užívá prostory Nové scény Národního divadla, která se na začátku tohoto roku otevřela různorodým žánrům, od činohry, přes výtvrané umění a dětská představení až po oblast site-specific. V prostorách Nové scény uvádí Laterna magika svých pět celovečerních titulů, k nimž v příští sezóně přibude nová premiéra.

Zdroj: Laterna.cz

Vendi V.
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout