Lázeňské městečko Třeboň

Lázeňské městečko Třeboň jsem navštívila asi před 50ti lety. Byla jsem zvědavá, jak se na jeho struktuře a vizáži podepsala dnešní doba. Mohu vás ujistit, že velkolepě. Přivítalo nás malebné, upravené, čisté, starobylé jihočeské městečko.

Koncem 12. stol. byla založena trhová osada na křižovatce obchodních cest, kterou získal jako výsluhu od krále Vladislava Vítek z Prčic. Osada se nazývala Vítkův luh. V polovině 13. stol. koupili toto území páni z Landštejna, bratři Pelhřim a Ojíř. Ve znaku měli bílou pětilistou růži. V této době se již hovoří o městě s názvem Třeboň. V r. 1366 získali třeboňské panství bratři z Rožmberka s červenou pětilistou růží v erbu. Za vlády Rožmberků došlo nejen k velikému zvelebování jihočeské krajiny, ale také k podpoře církve. V r. 1367 založili Rožmberkové augustiánský klášter. Koncem 14. stol. bylo město nově opevněno. Hradební zdi, brány a uličky se zachovaly dodnes. Díky těmto hradbám nebyla Třeboň dobyta ani v době husitských válek. K hradbám náleží městské brány, které byly pojmenovány podle měst, ke kterým směřují jejich průjezdy. Dolní konec náměstí uzavírá brána Hradecká, východní se nazývá Budějovická, jižní stranu Žižkova náměstí uzavírá Svinenská brána, jako průchod z náměstí do zámeckého parku dnes slouží brána Břilická, na Trocnovském náměstí stojí brána Novohradská a z horního konce náměstí do areálu zámku vede brána Zámecká. Všechny brány jsou pěkné, nově opravené, ale nás nejvíce zaujala brána Svinenská s renesančním štítem, zdobeným obloučky z r. 1571. V jejím severním průčelí se nachází soška sv. Floriána – patrona hasičů.

Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na začátku 17. stol., zejména za vlády Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Tehdy se započalo se zakládáním rybníků. Jejich prvním stavitelem byl Štěpánek Netolický. K jeho nejvýznamnějším vodohospodářským dílům patří umělý kanál Zlatá stoka, který propojil mnoho rybníků v délce 45 km, čímž se mohla obnovovat jejich stojatá voda. Jeho následovatelem byl Mikuláš Rutard z Malešova a největší zásluhu o vybudování vodní regulace měl pak Jakub Krčín z Jelčan. Krčín vybudoval kanál Nová řeka, odvádějící vodu z Lužnice do Nežárky. V r. 1571 začal stavět svůj první rybník s pozdějším názvem Svět. Nad ním pak vznikl rybník Spolský. Přehrazením řeky Lužnice pod Třeboní vznikl největší rybník – Rožmberk.

Po vymření Rožmberků získali v r. 1660 třeboňské panství Schwarzenberkové, kteří prosazovali rozvoj města a drobných řemesel, významně podporovali lesnictví, zemědělství a rybářství. Za jejich vlády město rovněž vzkvétalo.

Střed Třeboně tvoří malebné Masarykovo náměstí s bohatou historií. Náměstí obklopují půvabné měšťanské domy s podloubími, vystavěné v renesančním stylu, později upravené ve stylu barokním. Zcela renesanční podobu má dům „ U Bílého koníčka“, kde je dnes hotel a dům „Štěpánka Netolického“, který dnes slouží jako obřadní síň.

V r. 1562 byla na jižní straně náměstí postavena radnice, která v pozdějších dobách dvakrát vyhořela. Dnešní podobu získala v r. 1819. Roku 1832-1833 byla postavena, na náklady právovárečných měšťanů, budova divadla, která nese název Divadlo Josefa Kajetána Tyla. Patří mezi nejstarší měšťanská divadla v Čechách. Interiér divadla i opona jsou nádherné. V tomto krásném prostředí vystupovalo mnoho našich předních umělců, např.: Antonín Dvořák, Ema Destinnová a jiní. Divadlo bylo nákladně restaurováno v 60. letech minulého století. Vedle divadla je výstavní síň. Dále navazuje kino Světozor a Kino-kavárna, které byly po rekonstrukci nově otevřeny 23.4. 2010. Uprostřed náměstí stojí barokní Mariánský sloup a renesanční kašna. V opravených domech na náměstí, ale i v přilehlých uličkách, se nacházejí spousty obchůdků, restaurací, hospůdek, kavárniček, cukráren, rovněž obchůdky s výrobky drobných řemeslníků zde mají své místo.

Po prohlídce náměstí jsme se dostali Břilickou branou k třeboňskému zámku, který stojí uprostřed krásného parku. Zmínka o třeboňském zámku pochází z konce 12. stol.

Původně se jednalo o panský dvorec, který byl změněn na tvrz, později na rožmberský hrádek, v letech 1479-1482 přestavěn na gotický hrad a po r. 1562 přestavěn na zámek – hlavní sídlo Petra Voka z Rožmberka. Za vlády Schwarzenberků byla provedena adaptace celého zámku, ale i přilehlého parku. V 18. stol. byly přistavěny k zámku barokní hospodářské a správní budovy. Impozantní je kamenná kašna s motivem hlavy Turka, kterému havran vyklovává oči, umístěná uprostřed nádvoří. Menší část zámku je věnovaná šlechtickým rodům Rožmberků a Schwarzenberků. Podstatnou zámeckou část zaujímají depozitáře státního oblastního archivu. V areálu Zámku Třeboň je stálá, velice zdařilá expozice Třeboňsko - krajina a lidé. Dnes patří zámek státu.

Přilehlý zámecký park – původně renesanční zahrada – byla zřízena počátkem 17. stol. Petrem Vokem. Počátkem 19. stol. byla na popud Paulíny ze Schwarzenberku zahrada přeměněna na anglický park. R. 1890 se protrhla hráz rybníka Svět, což mělo za následek částečné zničení parku. Další pohromou byla povodeň v r. 2002. Dnes je již park opět v plné kráse a stal se oblíbeným místem odpočinku návštěvníků.

Poblíž rybníka Svět stojí od r. 1379 třeboňský pivovar, který vaří dodnes třeboňské pivo.

Ještě bych se ráda zmínila o klášteru a kostelu. Na místě starého farního kostela se v r. 1367 začal stavět augustiánský klášter s děkanským kostelem sv. Jiljí a Blahoslavené Panny Marie Královny. Zvláštností tohoto kostela je dvojlodí, které zde bylo provedeno poprvé v českých zemích. Gotickou klenbu podpírají čtyři sloupy, procházející středem chrámu. Oltáře i většina zařízení jsou barokní z 1. poloviny 18. stol. Kolem r. 1400 byla zhotovena půvabná opuková socha Třeboňské madony s děťátkem. Na jihozápadě přiléhá k chrámové lodi kaple sv. Barbory. K severní straně kostela je připojen klášterní konvet s křížovou chodbou. Nádvoří kláštera tvoří komplex barokních budov. Výjimku tvoří budova s gotickou kaplí sv. Vincence z r. 1380, která sloužila jako soukromá kaple Rožmberků a r. 1395 byla věnovaná klášteru. Komplex všech církevních budov je velice rozsáhlý.

Nepopsala jsem vše, co je v Třeboni možno shlédnout. O lázeňství jsem se zmínila v článku nazvaném: Krátký pobyt v lázních.

Navštívíte-li jižní Čechy, nezapomeňte se v Třeboni zastavit. Určitě se vám tam bude líbit tak, jako nám!

Macizaj – čtenářka

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete