Lázeňské vzpomínky

Ani já, ani manžel jsme nikdy nebyli v lázních. Jednou sice o ně manžel po závažné operaci žádal, ale pan „revizní“ lékař neuznal tuto diagnózu za hodnou „křížkových lázní“ a tak se manžel doléčoval doma svépomocí.

Dnes se hodně mluví o „šmejdech“, kteří lákají lidi na dárky, občerstvení nebo na výlety, zabijačky, vystoupení kapel. Vždy se však za zdánlivým příjemným posezením skrývá nějaká „vychytávka“. Většina seniorů je ráda, když se dostane na akci s jinými lidmi, můžou si popovídat, vyměnit zkušenosti… V důsledku však přijdou nejen o peníze, čas, ale také o iluze, že to někdo dělá proto, aby je potěšil, zbavil samoty a nabídl jim kvalitní přípravky či výrobky, které změní jejich pohled na život.

Bohužel, dnes se člověk může nechat napálit i jiným způsobem. Například tím, že si objedná a koupí na některém slevovém portálu pobyt v hotelu a nakonec zjistí, že nabídka není tak bezchybná a lákavá, jak se na první pohled zdálo. I my si objednali hned 2 pobyty v západočeských lázeňských městech. Udělali jsme to tak, aby na sebe navazovaly, a krom procedur jsme chtěli navštívit i lázeňské kolonády a relaxovat.

Až do příjezdu do prvního hotelu se vše jevilo v normálu. Již několik dní byla dost velká vedra a tušili jsme, že na pokojích nebude klimatizace. To by tak dalece nevadilo, ale dostali jsme pokoj zcela pod střechou s malými vikýřovými okny. I když jsme tyto otevřeli dokořán, vzduch v místnosti stál a nedalo se dýchat. Ani umístěný ventilátor situaci nezlepšil. To už příjemněji bylo venku v parku nebo v aqvaparku. Velkou část klientely tvořili Němci, a i když němčinu neovládám příliš dobře, nemohla jsem si nevšimnout, že často remcají na délku či četnost procedur. Dost by mě zajímalo, jak by se asi tvářili, kdyby dostali ten náš „grilovací“ pokoj. No, myslím si, že oni měli pokoje s balkóny. Mým osobním názorem je, že ty nejvyšší a „nejvypečenější“ pokoje byly zaplněny právě hosty ze slevových portálů. Možná se mýlím, ale takový dojem to na mě dělalo. Pokud již pár dní byla úporná vedra, neměli dle mého, vůbec pronajímat podkrovní místnosti, kde se pobyt musel spíše protrpět, než si jej užívat. Chtěla bych tedy apelovat na koupěchtivé zákazníky, pozor na „vychytávky“, které Vám mohou některé hotely připravit. Dalším zklamáním byla pro nás strava, přesněji večeře. Ty kritizovali i bývalí návštěvníci tohoto hotelu v diskuzi na internetu, evidentně se však nic nezměnilo. Jídlo nebylo chutné, opékané brambory nebyly vůbec opečené, tenoučký plátek masa s neidentifikovatelnou omáčkou, to nás vůbec nenadchlo. Protože jsme si obědy dávali mimo hotel, víme, že se dalo v pohodě objednat na stovku luxusní meníčko. Myslím si, že je škoda, když provozovatelé hotelů takto jednají s hosty, protože právě bez nich by těžko mohli fungovat.

V hrůzné předtuše jsme dojeli do dalšího města. Manžel se vyjádřil, že pokud to bude podkroví, jede se domů. Čekal nás luxusní pokoj s krásným balkónem a výhledem do přírody. No, pohádka. Stejně tak jídlo nemělo chybu, wellness nás osvěžilo a zahnalo rozezlení z předešlého pobytu.

Během 6 dnů jsme zažili dva velmi rozdílné přístupy k hostům, to znamená, že žádné výmluvy nemůžou omluvit to, jak se k nám chovali při prvním pobytu, protože ten druhý dokázal, že to jde a host je pro ně na prvním místě. Pochvalu jsme také věnovali do hotelové knihy hostů a věřím, že se zde zase někdy objevíme. Reference o pobytu jsme rovněž poskytli portálu, který pobyty prodával, stejně tak jako o tom nevydařeném ubytování.

Člověk i v létě může zažít něco vzrušujícího, adrenalin, který mu zpění krev, ale také příjemné pohlazení na těle i na duši. Kdepak okurková sezona, ta se pro nás „nekonala“.