V samotném centru lázní se nachází Kristiánův pramen. Podchycen byl roku 1793. Své jméno dostal po majiteli zdejšího panství a zakladateli lázní Kristiánu Filipova Clam-Gallasovi. Pramen se užívá k lázeňským kúrám. Účinky Kristiánova pramene postupně zkoumala řada odborníků. Od roku 1811 je pramen zakryt objektem vybudovaným na obdélníkovém půdorysu, avšak až na počátku 20. století, mezi roky 1912 a 1914, dostala tato stavba svou finální podobu. Objekt plynule navazuje na lázeňskou kolonádu a je spolu s ní chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.

V osmdesátých letech 19. století si nechali zákazníci libverdskou minerální vodu přivážet do Prahy, kde byla distribuována ze skladu v Jezuitské ulici. Dodávána byla pod obchodním názvem „Libverdská kyselka“. Na počátku 20. století vznikla v Libverdě nová plnírna lahví a díky podnikavosti nájemce skladu Franze Leuperta se podařilo za sedm let produkci zvýšit na desetinásobek původního stavu, takže v roce 1910 expedoval 200 tisíc lahví kyselky. Produkce pokračovala i nadále, což prospívalo i jizerskohorským sklárnám, které dodávaly lahve, do nichž se minerální voda stáčela. Prodej kyselky skončil roku 1952, kdy voda z nových zdrojů obsahovala vyšší množství iontů železa, jež měly za následek vznik usazenin na dně lahví.

Stačí jen pár minut chůze z centra lázní a dostaneme se až k místnímu zámku. Klasicistní budovu postavil pravděpodobně kolem roku 1800 hrabě Kristián Filip Clam-Gallas podle návrhu A. Otta. Obdélná budova s mansardovou střechou sloužila především jako rodinné letní sídlo. Postupem let ale zámek prošel několika úpravami pro potřeby lázní, které budovu využívají dodnes. Jako pozůstatek starých časů zde najdete Clam-Gallasovský znak a starou alej, která spojuje bývalý zámek s parkem. Zámek je pro veřejnost nepřístupný.

Okolí lázní je známé i svými vyhlídkami. Najdeme jich zde hned několik. Vyhlídka Hejnické madony se nachází jižně od Lázní Libverda vedle hřbitova a je z ní pěkný pohled na město Hejnice a severní svah Jizerských hor. Najdete zde dřevěnou lavičku k odpočinku, dřevěnou sochu, jejímž autorem je Jiří Genzer, a informační tabuli, kde je popsána pověst o řemeslníkovi z Lužce.

Vyhlídka Libverdských pramenů se nachází přímo nad centrem lázní. Jsou odsud hezké výhledy na Jizerské hory. Na informační tabuli si přečtete pověst o loupežníkovi, kterému se říkalo Černý Honza. Odpočinete si na dřevěné lavičce a prohlédnete si dřevěnou sochu, jejímž autorem je Karel Hajn.

Severně od Lázní Libverda se u silnice vedoucí do osady Přebytek nachází Vyhlídka pekelné sázky, z které je pěkný pohled do údolí s osadou Peklo a na Frýdlantský zámek. Na informační tabuli se dočtete o pověsti o sázce sv. Martina s Luciferem. Vedle informační tabule je dřevěná socha Lucifera, kterou vytvořil Jiří Nekola, a dřevěné lavičky k odpočinku.

Vyhlídka dobrého ducha MUHU se nachází nad Lázněmi Libverda poblíž restaurace Obří sud.  Na místě se nachází dřevěná lavička k odpočinku, informační tabule a dřevěná socha dobrého ducha MUHU, který je ochránce Jizerských hor. Údajně ho vyčaroval Krakonoš po domluvě s Rampušákem, který je ochránce Krkonoš a Orlických hor. Autorem sochy a lavičky je Jan Švadlenka. Je odtud pěkný výhled na lázně, horu Smrk s rozhlednou a Jizerské hory. Kolem vyhlídky vede zelené turistické značení a Singltrek pod Smrkem.

Vyhlídka Hájníkova kohouta se nachází východně od Lázní Libverda při cestě na Hubertku. Je odsud pěkný pohled na lázně a restauraci Obří sud. Na místě je nainstalována informační tabule, na které se dočtete pověst o kohoutovi, který údajně objevil libverdské léčivé prameny. Vedle ní byla postavena dřevěná socha kohouta, jejímž tvůrcem je Stanislav Pokorný. Můžete si zde odpočinout na dřevěné lavičce. Z Lázní vás k vyhlídce zavede červené turistické značení.

Tak snad jsem vás správně výletně naladila. Začínající podzim a barevné listí krásu okolní přírody jen umocní. 

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10