Léčivá síla kořenů

Cena: 259 Kč

Autorka knihy vás zavede do říše kořenů rostlin, seznámí vás s pradávnými i nejnovějšími poznatky o jejich léčivé síle a ukáže, jak nám tyto zásobárny užitečných substancí mohou posloužit nejen pro své léčivé účinky, ale i jako posilující výživa. Dozvíte se, jak kořeny správně sbírat, skladovat a zpracovat, a můžete vyzkoušet řadu receptů, které autorka díky své letité praxi bylinářky načerpala z tradičně předávaných znalostí přírodního léčitelství.

Slovy autorky knihy Léčivá síla kořenů:

Když se bylinkářský rok blíží ke konci, sluneční paprsky zahřívají zemi už jen krátce, nad lukami se zvedá mlha a ráno je vše potažené tenkou vrstvou jinovatky, nadchází doba sklizně kořenů. V tomto období ročního koloběhu už naše léčivky zatáhly své zelené nadzemní časti, aby šetřily své sily a uložily si své hodnotné substance do kořenů pro další sezonu.
Kořeny – podzemní léčivé poklady a zároveň chutná součást zdravé a současně lahodné kuchyně – představuji hlavni téma této knihy. Jde o kořeny, které posiluji naše zdraví, nebo nám ho dokonce navracejí, a o kořeny, které obohacují naši zdravou kuchyni a nechají znovu ožít skoro zapomenuté recepty a gastronomické zážitky.

Ukázka z knihy Léčivá síla kořenů

PASTINÁK SETÝ (Pastinaca sativa) Téměř zapomenutá kořenová zelenina, která právě znovu dobývá i kuchyně ověnčené hvězdami. Hodí se také pro malé děti a nemocné. Tato zdravá kořenová zelenina se používá do nákypů, polévek a dalších chutných pokrmů. Výživný kořen, vhodný i pro malé děti

U pastináku rozlišujeme planou formu, která roste kolem cest a silnic a v příkopech kolem polí, od zeleninové kulturní odrůdy. Pastinák je zástupcem čeledi miříkovitých a kvete žlutými květy. Jeho původní domovinou je jižní a střední Evropa. Až do 18. století patřil pastinák k základním potravinám našich krajin a až později ho vytlačily brambory a mrkev. Na rozdíl od mrkve má vyšší obsah živin a je hutnější. V jiných zemích, například ve Francii, Skandinávii a Velké Británii, byl součástí jídelníčku i mezitím.

Od určité doby se trendy naší výživy vracejí ke snižovaní podílu masa a zvyšování přijmu zeleniny, nebo dokonce ke kompletnímu přechodu na veganskou stravu, takže se pastinák i u nás znovu do kuchyní oceněných hvězdami. Jaký zázrak – staré druhy zeleniny pravě slaví období renesance. Pastinák je ideální zeleninou, protože se jedná o zdravý, netučný kořen obsahující větší množství železa, kyseliny listové a minerálních látek i vitaminů. Díky tomu je dnes nabízen v celé řadě vyšlechtěných odrůd.

Pastinákové pyré pro nemocné

2 středně velké pastináky, 1 až 2 mrkve, voda, sůl
Pastináky omyjte a velmi důkladně okartáčujte pod tekoucí vodou, nakonec je oloupejte. Mrkev oškrabejte a všechny kořeny rozkrájejte na malé kousky. Vše asi 15 minut povařte ve slané vodě doměkka. Uvařenou zeleninu nakonec důkladně rozmixujte.
V případě, že máte chuť na toto aromatické pyré, ale nejste nemocní, můžete do něj klidně přidat trochu bilého vina a navrch ho ozdobit troškou našlehané smetany a pažitkou. Dobrou chuť!

Pastináková polévka po indicku

3 středně velké pastináky, 1 stroužek česneku, 1 cibule, 1 cm silný kousek zázvoru, 1 brambora, 1 lusk chilli, olej, 2 lžičky indické kari směsi nebo směsi garam masála, zeleninový vývar, 1 plechovka kokosového mléka, 500 g pasírovaných rajčat, sůl a pepř, čerstvé zelené bylinky

Česnek, cibuli, zázvor, bramboru a pastinák oloupejte a pokrájejte na kostičky. Chilli rozřízněte a odstraňte zrnička. Olej dejte do hrnce, rozpalte ho a na horkem oleji asi 2 minuty osmahněte všechny kostičky kromě pastináku a brambory. Přisypejte kari, a když směs v hrnci zesklovatí, přidejte pastinák a brambory, zalijte zeleninovým vývarem, kokosovým mlékem a pasírovanými rajčaty. Nechte vše 10 minut zvolna povařit. Polévku
dochuťte soli a pepřem, můžete hned podávat.

K autorce knihy Léčivá síla kořenů:

Narodila se v roce 1964 v podhůří Harzu a přírodu si zamilovala už v dětství. Její prarodiče hospodařili na statku s mnoha zvířaty a Simone se jako malé děvčátko s otcem často procházela po okolních loukách a lesích. Naučila se tak záhy rozpoznávat plané rostliny, rozlišit jednotlivé druhy hub, keřů a stromů a chovat se k přírodě ohleduplně. Později získala vzdělání v oboru fytoterapie a načerpala prastaré vědomosti o využívání léčivých bylin, přírodním léčitelství, astrologii a umění destilace. V roce 2000 založila školu zaměřenou na planě rostoucí byliny a léčivky. Dnes žije se svou rodinou na starém selském statku na okraji Harzu.