Ledeč leží na severozápadě kraje Vysočina a je oblíbené letovisko Posázaví. Městem uprostřed Českomoravské vrchoviny prochází mnoho turistických tras, několik z nich vede do slavné Sluneční zátoky, ve které v první polovině 20. století pořádal skautské tábory známý spisovatel Jaroslav Foglar. Jeho působení zde připomíná nedávno odhalený pomník.

Město se může pochlubit bohatou a dlouhou historií.
Jméno osady Ledeč se zmiňuje již ve 12. století, v polovině 15. století byla povýšena na město. Město se rozkládá na dvou březích řeky Sázavy. Pravému břehu dominuje rozlehlý hrad z poloviny 13. století. Historické jádro města s kostelem sv. Petra a Pavla se nachází na levém břehu. Část domů kolem obdélníkového náměstí si uchovala původní pozdně gotickou a renesanční dispozici. Náměstí bylo v roce 2003 vyhlášené městskou památkovou zónou.

Co v Ledči uvidíte
Pozoruhodnou dominantou na vápencovém ostrohu nad řekou Sázavou je komplex hradu Ledeč. Návštěvník Ledče může také obdivovat Thunovský letohrádek, který je však veřejnosti nepřístupný, v současnosti je v soukromém vlastnictví. Připomínkou židovského obyvatelstva je dobře zachovaná synagoga, stojící nedaleko Husova náměstí. Ze sakrálních staveb upoutá především nádherný kostel sv. Petra a Pavla nebo kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově. Moderní budovou z 20. let 20. století je kostel Československé církve husitské. Příjemným tipem na výlet je také cesta Posázavským Pacifikem, která může návštěvníka dovést do nejstarší přírodní rezervace v okrese Havlíčkův Brod, nazvané Stvořidla.

Hrad Ledeč
První písemné zmínky o hradu v Ledči pocházejí už z roku 1181, kdy je v listinách uveden Zikmund z Ledče. Na hradě je od roku 1938 Městské muzeum, kde je vystavena regionální sbírka z počátku 20. století, výrobky a nástroje zdejších řemeslníků, archeologické nálezy, sbírka mincí a papírových platidel, sbírka zbraní.

Historie hradu
Hrad byl na jižní straně obtékaném řekou Sázavou a na severu Pivovarským potokem. Z východní strany je chráněn hlubokým, uměle ve skále vyhloubeným příkopem, přes který vedl dřevěný most, nahrazený v roce 1838 mostem kamenným. Severně od hradu na konci baštovitého výběžku bývala horní brána s padacím mostem, a to v místě, kde hradní příkop byl nejužší. Hlavním vchodem do hradu bývala na západní straně dolní brána, k níž vedla pěšina po mírném svahu od řeky Sázavy. Příchod k Ledečskému hradu chránily bašty se střílnami, postavené ze západní strany a umístěno z obou stran dolní brány. Odtud bylo možné bránit i příkře stoupající průjezd do hradu.

Nad hradem je dominantní stavbou Thunovský letohrádek z let 1685 až 1694, letní sídlo arcibiskupa Arnošta z Thunu. V centru města je zachována řada měšťanských domů, hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1585, synagóga z roku 1739 a židovský hřbitov, založený v roce 1601, který je jeden z nejstarších v Čechách. Na Husově náměstí je Mariánské sousoší od Jakuba Teplého z roku 1770 a socha Mistra Jana Husa od Rudolfa Kabeše z roku 1926.

Letohrádek Ledeč (zámek)
Letohrádek je raně barokní, z let 1689 - 1691. Čtvercový, patrový, s mansardovou střechou a výraznou původní fasádou. V podstřešním polo patře (kdysi hlavní sál) malované pohledy na thunovské stavby v Čechách a Tyrolích. Původně gotický hrad přestavěný v 16.století na renesanční zámek, je vystavěn na skále. Zámek stojí na ostrohu nad pravým břehem řeky Sázavy u jejího soutoku s Olešenským potokem a je půvabnou dominantou města.