Lenka Kohoutová: Rodiče ví nejlépe jak se starat o své děti, jen jim nabízím alternativy

Při nedostatku státních školek jsou maminky čím dál tím časteji po mateřské dovolené a při zahájení následného pracovního poměru nuceny hledat pro své děti jiné formy hlídání. Z jakého důvodu není stát schopen zajistit dostatek státních školek?

Školky, jejich chod a výstavba jsou v gesci dané obce či města. Otevření nové školky a zajištění jejího kvalitního chodu je složité a její naplněnost podléhá demografickému vývoji. Proto jsem velmi ráda, že jsem mohla být u zrodu zákona o dětské skupině. Z pohledu obcí je velmi nákladné na přechodnou dobu zřizovat nové školky, když už dopředu víme, že tato zvýšená poptávka je dočasná a za pár let budeme čelit otázce, co s poloprázdnými budovami. 

Firemní školky či dětské skupiny jsou proto dalšími možnostmi, jak mohou rodiče, od určitého věku dítěte, kombinovat rodinný a pracovní život. V otázce služeb pro rodiny s dětmi je dle mého názoru nejdůležitější rozmanitost služeb. Dnes je již mnoho žen, které pracují již během rodičovské dovolené nebo mají flexibilní úvazky a potřebují například služby na dva dny v týdnu. Zvyšuje se také poptávka po alternativních typech předškolních zařízení. Zákon o dětské skupině si vzal za cíl rozšířit legislativní rámec tak, aby služby pro děti mohly pružněji reagovat na potřeby rodičů.

Modelová situace: „Mám dvě malé děti předškolního věku a žádná ze školek je z kapacitních důvodů nemůže přijmout, jak mám postupovat?“
Je logické, že přednostní místo ve školce by měly dostat děti, které žijí jen s jedním rodičem nebo děti rodičů, kteří oba pracují nebo děti před nástup do základních škol. Pokud tedy rodič dostane zamítavou odpověď, má možnost hledat v nestátních zařízeních, případně umístit své dítě do dětské skupiny, či takovou sám vytvořit. A následující rok podat opětovně přihlášku do státní školky.

Co přesně míníte alternativními a firemními školkami, dětskými skupinami? Nebudou například tyto soukromé instituce finančně nákladné?
Dětskou skupinou jsou myšleny služby hlídání a péče o děti, které musí vykazovat určitou kvalitu péče o dítě. Služby tohoto typu nezajišťují vzdělávací činnost ale výchovnou činnost směřující k rozvoji schopností dětí. Základní myšlenkou zákona bylo nastavit pravidla tak, aby služba pro předškolní děti byla dosažitelná pro co nejvíce zřizovatelů (fyzických osob, občanských sdružení, zaměstnavatelů apod.)

Směr a náplň výchovného působení, je pak na zřizovateli. Nicméně nikde není psáno, že dětská skupina nemůže splňovat i vzdělávací program. Tyto typy hlídání dětí jsou vhodné pro menší skupiny dětí, které chodí do školky nepravidelně nebo mají například zdravotní problém. Stejně tak firemní školky nejsou u nás ještě dost rozšířené, ale je to určitý benefit pro rodiče. Jelikož si firma, ve které rodič pracuje, může náklady na školku odepsat z daní.

Budete prosazovat rozvoj i speciálních školek pro děti, které potřebují nadstandardní péči?
Určitě, jedné podobné školce jsem sama pomáhala spatřit světlo světa. Speciální školky jsou samozřejmě také potřeba, ale daleko lepší je, pokud je to jen trochu možné, dítě se speciálními potřebami integrovat do běžné mateřské školky. Pokud je rozumné vedení školky, často se taková integrace velmi dobře daří.

Pokud začnu pracovat a sejde se více kolegyň, které nemají školku, kam by umístili svojé dítě, je možné zažádat svého zaměstnavatele o zřízení firemní školky?
Samozřejmě, je to možné. Moudrý zaměstnavatel si velmi snadno spočítá, že náklady na zřízení firemní školky se mu vrátí v loajalitě zaměstnanců a jejich dlouhodobém setrvání v pracovním vztahu. Je to velmi podobné, jako se zkrácenými a flexibilními úvazky, které zaměstnavateli ušetří nemalé prostředky tím, že nemusí dělat nový nábor, vzdělávat a zapracovávat nové zaměstnance. Vždy je proto lepší si udržet stávající zaměstnance, u kterých není třeba tato velká vstupní investice.

Když se bavíte s mladými rodiči o problematice mateřských škol, co slýcháte nejčastěji? Co maminkám s dětmi schází?
Kromě již zmiňovaných kapacitních problémů, je to také otázka kvality poskytovaných služeb. Nejenom ve školství, ale i ve školkách máme umět nabízet nejrůznější alternativy a zaměření pro naše děti.

Jaký mají pohled na problematiku nedostatku školek vaše kolegyně v politice? Není tomu náhodou jedním z důvodů, proč je tak málo žen v politice? Jelikož je práce natolik náročná, že je velmi těžké ji zkloubit dohromady s rodinou, o to více, když nemáme dostatek školek?
Ano, to je pravda. Já osobně jsem vstoupila do aktivní politiky až ve chvíli, kdy moje dcera byla dospělá. Ostatní kolegyně ale mají malé děti a vím, že to pro ně bylo nesmírně obtížné. Myslím, že státní instituce by měly jít příkladem a založit si své „firemní“ školky jako první.

Nicméně nepatřím mezi ty, kteří říkají matky do práce, děti do školek. Máme jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě, a myslím, že tak to má zůstat. Mnoho rodičů však chce pár dní při rodičovské pracovat, pak zde mají být alternativní možnosti hlídání dětí, stejně jako když rodič přichází zpět do pracovního procesu po rodičovské a chce mít například zkrácený pracovní úvazek. Zde je ještě velký prostor proto, jak může stát pomoci. Příkladem může být daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří budou zaměstnávat na zkrácené úvazky.