Stalo se to loni. Původně jsem šla jen na procházku se psem. Procházím se ulicemi města směrem k parku, za kterým je vodní plocha vhodná ke koupání. Chodívala jsem se tam ráda koupat s bývalým přítelem, s kterým už rok nejsem, a tak jsem tu ten rok byla maximálně na procházce, ale koupání jsem vynechala.

„To je ale pěkné počasí,“ usmíval se na mě cizí muž. A hned se sehnul, aby podrbal mého psa. Ten, protože to je pes vítací, si lehl k mužovým nohám a nechal se drbat také na břiše. Ostuda, ochranář, který by mě nejspíš neochránil, ale přesto to je věrný kamarád. Muž se dal se mnou do řeči. Také byl sám, on dokonce dva roky, a také se vydal na procházku a vykoupat se za město. 

„Nechcete jít se mnou si také zaplavat?“ zeptal se mě znenadání. „Nemám u sebe plavky.“ Spolkl svou poznámku, že mu to nevadí, a navrhl, že by na mě někde počkal. Můžu si pro plavky skočit. Ono se řekne, skočit si. Domů jsem to měla kus a odtud zpět třeba na most k řece, kde jsme se často scházeli s bývalým přítelem nebo s kamarádkou, když jsme si chtěli zaplavat, to je dobrá hodina. Tomášovi, jak se muž jmenoval, to ale nevadilo. Domluvili jsme se, že na mě počká za hodinu právě na mostě. „Užijeme si pěkný den,“ mrkl na mě a já šla domů pro plavky a ručník. 

Tak přece jenom stihnu ještě letos pořádnou koupačku! Léto se přehouplo do své druhé poloviny a já si už myslela, že nikoho ke koupání nepřemluvím. Najednou si zaplavu s docela pohledným mužem. A Tomáš pohledný byl. Jevil o mě očividně zájem, byla jsem mu sympatická a on mně také. Možná…

Od rozchodu s bývalým přítelem jsem se zařekla, že už nechci dalšího muže. Jedna kamarádka se právě rozchází a druhá se potýká s agresivním alkoholikem, třetí právě zjistila, že jí je manžel nevěrný. No, není mi dobře? To sice ano, ale mohlo by mi možná být i lépe. S bývalým přítelem jsem se sice rozešla já, ale bývaly časy, kdy nám bylo dobře. Jezdili jsme na výlety, chodili se koupat, vlastně jsme se nikdy nenudili. To už jsem byla doma a chvatně jsem si do batohu narovnala plavky, osušku, lahev s pitím a sušenky jako malou svačinku pro oba. Kdo by řekl, že dnes třeba najdu svého dalšího partnera?

Došla jsem k řece. Viděla jsem ho z dálky. Opíral se o zábradlí mostu a díval se do vody. Zrychlila jsem, abych už byla u Tomáše, blažený úsměv na tváři. Vzpomněla jsem si, že jsem zapomněla doma opalovací krém. Co nadělám, budu ve stínu. Moc jsem se na koupání těšila. Když jsem přišla k Tomášovi, cítila jsem silný odér, jako by tu stál lihovar. Nebylo pochyb o tom, že pach jde rovnou od Tomáše. Hodina mu stačila na to, aby se sťal pod obraz. Úsměv mi zmrzl na tváři. Díval se na mě přihlouple, jako by ani netušil, kdo jsem. Nehodlala jsem se připomínat. Obešla jsem ho obloukem a vracela se domů. Můj pes, který cítil, že je opilý, tentokrát k němu ani nešel. Přesto na něj začal nadávat. Prý se tu producírují psi a není místo pro chodce! To řekl ten, který před hodinou drbal pejska na břiše a obdivoval se mu. To ale o sobě ještě věděl. Teď se kymácel a chvilkami se zdálo, že urve kus zábradlí a zřítí se z mostu. Pokud se vůbec dostane k vodě, nejspíš se rovnou utopí. Nelitovala jsem ho. Byl dospělý.

Tak skončilo mé jediné letní koupání toho léta. Ubezpečilo mě o tom, že je mi vlastně dobře tak, jak jsem. Letos je opět horké léto, a tak jsem si plavání nenechala utéct. Domluvila jsem se s kamarádkou a byly jsme u vody takřka každý volný den. A tak jsem přišla na to, že jsem vlastně zcela samostatná.  

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10