Letní prázdniny ve znamení ovoce

S teplým letním počasím dozrávají meruňky a broskve, jejichž hlavní sezóna je v červenci a srpnu. Meruňky jsou bohaté na vlákninu, která pomáhá při potížích se zácpou. Lykopen v meruňkách pomáhá chránit organismus proti rakovině, výskyt železa napomáhá správné krvetvorbě. Broskve pak mají čisticí účinek, jejich konzumace podporuje imunitu a chrání srdce.

Mezi drobné ovoce, na kterém si můžeme v probíhající sezóně pochutnat, patří mimo jahod také maliny, které dozrávají během července spolu s borůvkami, koncem srpna pak přichází řada na ostružiny.

Maliny jsou doporučovány pro prevenci a léčbu cukrovky, odvodňují organismus, čistí střeva a jsou účinné při nemoci ledvin a močového měchýře. V Británii a Americe byly provedeny studie, které prokázaly, že maliny mají příznivý vliv na snižování ranních těhotenských nevolností a podráždění dělohy.

Ostružiny jsou pak nápomocné v léčbě zánětu dutin, chřipky nebo kašle. Listy maliníku, ostružiníku nebo jahodníku obecného (lesní jahody) jsou vhodné do bylinkových čajů, jejichž pravidelné pití pomůže pročistit krev i střeva.

Borůvky obsahují mimo jiné třísloviny pomáhající v léčbě ran a aftů. Mírný desinfekční účinek borůvek přispívá k léčbě zánětlivých onemocnění a močové soustavy. Prokazatelný je i jejich vliv na zrak, pomáhají při šedém zákalu nebo šerosleposti a působí na zlepšení pružnosti a pevnosti cévních stěn.

Srstka obecná, meruzalka srstka či srstka angrešt. Se všemi těmito názvy se můžete setkat v případě angreštu, jak se běžně keři i jeho plodu říká. Angrešt dozrává v průběhu léta a je zdrojem draslíku, zinku, železa, vitamínu C, E a B. Díky obsahu vlákniny podporuje funkci trávicí soustavy, dále posiluje imunitu, chrání cévní soustavu a zlepšuje růst vlasů a nehtů. Ze sušených lístků se připravuje čaj, který má protizánětlivé a zklidňující účinky.

Červený a černý rybíz dozrávající v našich zeměpisných šířkách v červenci a srpnu obsahuje velké množství vitamínu C, konzumace by se však měly vyvarovat osoby, které mají potíže s pálením žáhy. Červený rybíz zlepšuje imunitu, náladu a působí proti stresu. Plody a čerstvá šťáva z černého rybízu pomáhají při snižování horečky a díky obsahu rutinu také zlepšují pružnost cév.

Zejména s koncem léta přichází čas švestek. Léčivý účinek mají jak čerstvé, tak sušené plody. Švestky nabízejí vyvážený obsah vitamínů B a E, díky vyššímu obsahu vlákniny se mohou konzumovat při léčbě zácpy. Zvyšují vylučování vody a jiných odpadních látek ven z těla, mohou být tedy podpůrným prostředkem při léčbě dny, revmatismu, ledvinových nebo žlučových kamenů.
 

Ovoce letní i podzimní

Nejvíce konzumovaným ovocem v České republice jsou jablka, která se stále – i ve srovnání s citrusy – drží mezi českými spotřebiteli na prvním místě. Toto tradiční ovoce má pro lidský organismus mnoho přínosů – snižuje krevní tlak a překyselení žaludku, napomáhá regeneraci střevní mikroflóry nebo zlepšuje krevní obraz. Při angínách nebo chřipkách urychluje spolu s bylinnými čaji uzdravení. Pití přírodního jablečného moštu účinně pročišťuje organismus a pomáhá proti ledvinovým kamenům. Dobré je vědět, že většina účinných látek, které se v jablku nachází, je soustředěna ve slupce nebo těsně pod ní. Letní odrůdy dozrávají v červenci a srpnu, pozdější pak na podzim.

Kromě jablek jsou tradičním tuzemským ovocem hrušky, které se také sklízejí v létě i na podzim v závislosti na odrůdě. Jejich konzumace může mít očistný a močopudný účinek, podporuje funkci ledvin a je vhodná pro osoby trpící otoky. Pokud tělo hrušky špatně tráví, je vhodné je před konzumací oloupat.

Během září přichází na řadu sklizeň plodů vinné révy, hroznů. Sladké plody jsou díky obsaženému cukru rychlým zdrojem energie, vláknina ve slupce pomáhá správné funkci trávicí soustavy. Jsou zdrojem vitamínů skupiny B, manganu nebo hořčíku, podporující srdeční a svalovou činnost. Červené odrůdy obsahují třísloviny, které jsou účinnými antioxidanty. Hrozny také působí močopudně, mají vliv na metabolismus cukrů, čistí ledviny i močové cesty a jejich konzumace pomáhá při depresi, únavě nebo stresu.

Méně známé ovoce

Kromě dostupného a běžně pěstovaného ovoce se můžete v některých oblastech republiky setkat také s méně obvyklými odrůdami, které v minulosti měly v sadech a na zahradách své místo. Patří sem například dřín obecný s tmavě červenými kyselými plody, vhodnými spíš na přípravu marmelád nebo ke kandování. Tradiční na Slovácku, kde má dokonce své muzeum, je jeřáb oskeruše, lidově „oskoruša“. Tento listnatý ovocný strom byl na pokraji vyhynutí, v posledních letech ale opět dochází k jeho výsadbě. Mezi další dřeviny pěstované již spíš okrajově se řadí moruše s plody podobnými ostružině. Příliš často nenarazíte ani na původní špendlíky, malé žluté plody švestkovitého tvaru s peckou uprostřed. Spíše se bude jednat o velmi podobné mirabelky či myrobalány. Tvarem podobné malému jablku, ale velmi tvrdé, jsou kdoule, které je třeba konzumovat až po tepelné úpravě. Využívají se zejména k výrobě džemů. Mráz naopak ke své poživatelnosti potřebují mišpule, kulaté plody hnědé až hnědozelené barvy, které je z toho důvodu vhodné očesat až po prvních mrazících, kdy změknou.