To bylo tak. Při nástupu na palubu letadla letícího z Říma do Prahy jsem si vzal od letušky noviny, konkrétně Lidovky. Shodou okolností v nich byl článek "Řím: Dvoukilometrové fronty na památky..."... Nejdřív jsem se u něho slušně bavil, pak jsem se trošku vytočil, když jsem si uvědomil, že si tyto "praktické informace" přečtou tisíce lidí. Mohou je zmást a mohou je od cesty do krásného Říma odradit. Ačkoli jsem tedy v Římě strávil pouze 4 dny, rozhodl jsem se, že se podělím o informace vycházející z mé vlastní zkušenosti.
Vyvrácení mýtů
Začněme srovnáním několika zásadních faktů uvedených v článku.
Už titulek a úvodník jsou odstrašující - komu by se chtělo stát ve dvoukilometrové frontě, kde lidé čekají ve čtyřstupech? Skutečnost je o dost méně hrozivá než senzacelačný nadpis. Fronty jsou opravdu leckdy dlouhé a na první pohled vás otráví. Každou z nich jsme si však prošli a v žádné jsme nečekali déle než dvacet minut! Před vstupní branou do Kolosea číhají průvodkyně a za 20 EUR na osobu slibují prohlídku bez čekání a s povídáním. Pohrozila hodinu a půl dlouhým čekáním. Někdo se možná nechá zviklat, ale my jsme měli spadeno na ROMA Pass, o kterém se rozepíšu níže, a ušetřili jsme tak skoro dvacet eur pro jiné účely. Dlouhý čtyřstup turistů přinášel sice jisté obavy a rozpaky, ale za dvacet minut jsme byli uvnitř.
Článek pokračuje srovnáním cen letenek. Rozesmálo mě, že se tu autorka se zdviženým ukazováčkem a pohoršeně nakrčeným obočím pozastavuje nad tím, že v těch levnějších nemusí být zahrnuty poplatky v ceně cca 2500,- Kč na osobu, ale níže se zabývá pouze ubytováním v hotelu v rozmezí za 100 až 150 EUR. Ale k tomu se ještě dostaneme. V letenkách jsme osobně měli štěstí, jedna zpáteční včetně poplatků nás stála 2000,- Kč. Šlo o standardní let ČSA, takže se nízká cena do kvality služeb nikterak nepromítla. Letenky byly od společnosti Click 4 Sky, platil jsem je přes Internet kartou (jinak to ani nejde) a mám za to, že stačí dobře hledat a číhat, a za velmi podobné ceny už je dnes seženete téměř vždy (mluvíme o letech do větších, "profláknutějších" evropských měst).
Dostáváme se k městské hromadné dopravě. Římské metro má v současnosti pouze dvě linky, ale pokud jsem správně pochopil nápisy na páskách několika staveb v centru, ve výstavbě je linka C. Linkou metra A se dostanete na všechny klíčová místa, případně na Termini, kde se přestupuje na modrou linku B (například při cestě do Kolosea). Jakmile jste jednou ve středu města, na většinu atraktivních míst se hravě dostanete i po svých.
Zajímavý je rozdíl mezi linkami A a B, který poznáte na první pohled. Zatímco béčko používá zastaralé vozy, soupravy áčka jsou moderní a příjemné. Jinak je to jako v Praze - na kraji města si v klidu sednete, v centru jsou vlaky narvané.
Roma Pass a další možnosti
Přijíždíte-li na kratší dobu, vyplatí se vám třídenní jízdenka, která stojí 11 EUR na osobu. Jednorázové jízdné (do 75 minut jízdy) vyjde na 1 EUR, což je praktické jen v krajních případech. Třídenní jízdenka je čipová karta, kterou necháte projet čtečkou u vstupních turniketů. Pozor, vyleze ještě na též straně, kde jste ji vložili (marně jsem na ni jednou čekal na druhé straně turniketu :-). Tuto jízdenku neoznačujete v autobusech jako jízdenku jednorázovou, pro kterou jsou ve vozech nainstalovány "píchačky".
Za zvážení však stojí takzvaný Roma Pass. Mívají ho na exponovaných místech v pokladnách památek zapojených do projektu anebo v trafikách. Cena je 20 EUR a pas obsahuje kromě třídenní jízdenky také vstupné zdarma do dvou v projektu zapojených míst (například Koloseum a Palatinum se však počítá jen jako jeden vstup). Ty najdete v přiloženém seznamu (obsahují muzea, galerie, Koloseum a další turisticky atraktivní místa), stejně jako praktickou mapu Říma. Roma Pass kupujte pouze u pokladen - abyste měli jistotu, že obsahuje všechny náležitosti, přesvědčte se, že je jeho pečeť neporušena.
Když jsme ještě u té dopravy, rád bych zmínil jízdní řády. To tady v podstatě neexistuje.:-) Na zastávce je tabule, kde najdete pouze informace o čísle autobusu, jeho zastávkách a pak pouze údaj o výjezdu prvního a posledního spoje. Občas se docela načekáte, takže to chce jistou dávku trpělivosti. Ale klídek, jste v přeci v Itálii.
A teď k tomu asi nejdůležitějšímu – k ubytování. Ubytovali jsme se u A casa simpatia, což je malá agentura, jenž pronajímá apartmány. Tyto apartmány se nachází převážně v centru města – tj. pár minut od stanice metra apod. Jsou to čisté, hezké a plně vybavené apartmány. Skládají se ze dvou a více pokojů, uzamykatelných, s vlastním soc. příslušenstvím (za nižší cenu se dá sehnat i pokoj, jenž má sociální zařízení na chodbě a je užíván s max. dvěma pokoji). K dispozici je kuchyň, takže se dá ušetřit dost peněz za jídlo. Ceny se pohybují od 45 euro za pokoj pro dvě osoby. Cena se pak rozvíjí dle toho, kde se apartmán nachází, zda je nabízená snídaně, zda má vlastní či společné soc. zařízení – o tom jsem se už zmínil. Majitel je moc příjemný a ochotný. Ke všemu je Římě také zástupce za CR, takže se domluvíte česky. Mail na slečnu, která Vám jak zajistí rezervaci, tak se s ní v Římě můžete setkat, je rome2009@seznam.cz.
Ostatní informace
Řadu důležitých fakt si dokážete jistě sami najít na internetu a jinde, a tento článek si ani neklade za cíl stát se nějakým obsáhlým průvodcem (spíše chce ukázat levnou a příjemnou variantu výletu do Říma). Já se podělím alespoň o některé, které byly důležité pro nás.
Co se týká památek, zdarma je Pantheon a Bazilika svatého Petra ve Vatikánu. Vstupné do Kolosea stojí 11 EUR, ale nezahrnuje Palatinum. To se dá skvěle obejít již zmiňovaným Roma Passem. Řadu historicky míst uvidíte zvenčí procházkou po Římě, který se dá zvládnout volnou chůzí za tři dny (mluvím samozřejmě o klíčových místech). My jsme stihli ještě zoologickou zahradu (Bioparco Roma), která je malinkatá, odpočívací a řekl bych, že zdaleka nedosahuje kvalit zoologických zahrad u nás. Vstupné je 10 EUR za dospěláka.
Chtěl jsem si procvičit italštinu, ale narazit v Římě na Itala je umění. Všude jsou samí turisté, vlastně jim skoro šlapete po hlavách (například na Španělských schodech na Piazza di Spagna určitě). Všude se hravě domluvíte anglicky, případně rukama nohama.
Pizza se dá sehnat i v centru za krásných 7-10 EUR, těstoviny si dáte za 10-15 EUR. Samozřejmě existují i stylovější restaurace, kde je jídlo méně levné, ale o tom tento článek není. Drahé je pití, doporučuji řešit to pet lahví a naplňovat ji z pramenů, které najdete na každém rohu. Žádný strach, voda je absolutně čistá a pijí ji zde všichni! Žaludek si můžete ucpat i u McDonalda, jehož ceny jsou standardní asi všude (menu za necelých 6 EUR).
Pokud si budete dávat zmrzlinu, vezměte si ji do kornoutu s sebou. Udělali jsme jednou tu chybu, že jsme koukli na ceny u okýnka a sedli si dovnitř. Zmrzlina za 3 EUR stála najednou sedm, takže nám ani moc nechutnala.
V supermarketech seženete jídlo za pár šupů, takže pokud chcete cenu výletu ještě srazit dolů, můžete se stravovat takto bojově. My jsme si s tím hlavu nelámali, chtěli jsme si to užít v klidu a ceny za normální jídlo zase nebyly tak strašné.
Kdybyste byl někdo šílenec jako já a sháněl italské (ale i jiné) knížky, nezklamalo mne známé knihkupectví Feltrinelli. Na letišti Fiumicino jsou dvě, ale dost titulů jsem tam nesehnal. Lepší to bylo ve městě, i když jsem měl problém obchod najít. Nakonec se to podařilo u Piazza de Spagna, kde jsem sehnal vše.
Mapu si s sebou brát nemusíte, dostanete ji zdarma na každých informacích, případně je součástí balíčku Roma Pass. Před odletem jsem za 99,- Kč koupil uzoulinkého kapesního průvodce od vydavatelství IKAR, který bohatě stačil, ačkoli některé praktické informace v něm budete hledat marně. V něm je mimo jiné také mapka Říma.
Rozloučím se povzdechem, že Řím je nádherné, bohatou historií nasáklé město, kde se mi moc líbilo, a konstatováním, že tři dny bohatě stačily, pak už jsme byli unaveni. Rádi se tam však vrátíme. Doufám, že vám mé povídání při případném výletu do Věčného města pomůže a najdete si v něm řadu užitečných informací.
Zdroj: www.lamanai.cz
Lada Lamanai Sedlák
ChytráŽena.cz