Lindos - ikona antického Řecka

Lindos byl v antice velmi významným dórským městem především díky strategické poloze a přístavu. Nejstarší fáze osídlení pochází z doby kolem roku 2000 před naším letopočtem. Původně byzantskou pevnost později obývali maltézští rytíři a potom Turci. Lindos je přístupný pouze pěším, nad městem je parkoviště a stanoviště autobusů. Jeli jsme sem linkovým autobusem z města Rhodos. Zastávka byla téměř na každém rohu, napočítala jsem jich 46. Už z autobusu jsme viděli nádherné panorama Lindosu s antickou akropolí. Vlastně jsme sem jeli hlavně kvůli ní.

Stoupáme křivolakými uličkami, po schodištích, cestách z kočičích hlav a oblázků. V uličkách je plno stánků se vším možným a davy lidí. Postupně, jak si jde každý svým tempem, tak už to není tak hrozné. Vystoupáme tedy k pokladnám, zde vystojíme frontu. Místní obchodníci tu nabízejí k prodeji ručně vyšívané ubrusy a utěrky. Pokud se vám nechce šlapat pěšky, můžete využít místní oslí taxislužbu. Oslíci vás vyvezou téměř až k pokladnám. Případně je můžete využít na cestu zpět.

Akropol je tvořena třemi terasami, budovány byly postupně od té nejvyšší. Přenesme se tedy do Lindosu ve čtvrtém století našeho letopočtu a představujme si tu krásu. 

První terasa je zaplněna podstavci pro sochy, ozdobnými výklenky a dalšími prvky pro svatyni. Je tu také památník ze šedého mramoru, který nechal zhotovit Athénin kněz Pamfilydás. Na druhé straně jsou masivní arkády, které zadržovaly svah a poskytly prostor pro nádrže na vodu.                         

Na druhou terasu se dostanete po schodišti. Je zde 87 metrů dlouhá částečně zrekonstruovaná kolonáda (stoa), která pochází z konce třetího století před naším letopočtem. Prostor lemuje čtyřicet dva masivních dórských sloupů z místního vápence, postranní křídla tvoří celek. Mezi sloupy se dá procházet.  

Vznikají tu i moc hezky vypadající fotografie. Na pravé straně terasy jsou zbytky byzantského kostela. Z trojlodní baziliky tu je jen východní část ze třináctého století. Na levém konci terasy je několik poskládaných kamenů, je to příď válečné lodě. V polovině třetího století před naším letopočtem věnovaly posádky šesti válečných lodí Athéně pomník připomínající jejich válečné úspěchy. Původně zde byla ještě socha bohyně Niké, která stála na pomyslné palubě lodi. Třetí terasu tvořil chrám bohyně Athény (10x6 metrů). Vidět byl už od moře a vítal místní námořníky, kteří se vraceli domů. Exteriér chrámu byl střídmý, ale interiér odpovídal svému účelu. Chrám bohyně Athény je nejstarší stavbou celého areálu. Od chrámu je krásný výhled na okolní moře. Z druhé strany je nádherný pohled na bílé domečky vesnice pod akropolí.

Jak jsem se již zmínila minule, dějepis mne nikdy moc nebavil. Když si ale při procházce areálem akropole představím, jak krásné to tu tehdy muselo být, tak oceňuji, že mám možnost vidět alespoň tyto zrekonstruované zbytky té nádhery. A jdu si doplnit své mezery ve vzdělání. Nyní uznávám, že dějepis není jen nuda s letopočty.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10