Lipovou alejí k zámku Lemberk

Pozvánka do Jablonného v Podještědí a k zámku Lemberk.

Jablonné, které vzniklo na staré obchodní stezce z Čech do Lužice, je jedním z nejstarších měst českého severu. Je to také město sv. Zdislavy, která tu společně se svým manželem Havlem z rodu Markvarticů kolem roku 1250 založila dominikánský klášter.

Do Jablonného v Podještědí jezdíme poměrně často.  Je to nádherný kraj. Již delší dobu jsem se chystal jít druhou stranou k zámku Lemberk. Konečně to vyšlo a já se vydal krásnou lipovou alejí kolem Kaple Nejsvětější Trojice a dál nahoru k zámku. Zastavil jsem se na vyhlídkovém místě u sochy, která má hezký výhled na horu Luž. Také jsem se tímto pohledem pokochal. Došel jsem k vodárenské věži a už jsem byl na dosah zámku.

Vodárenská věž byla postavena v roce 1734 u Bredovského zámečku. Sloužila k zásobování zámku i letohrádku vodou (čerpala se z vodojemu pod hrází Pivovarského rybníka a přebytečná odtékala do rybníčku pod zahradou letohrádku).

Kaple Nejsvětější Trojice                                

Gotická kaple byla založena koncem 14. století. V 17. století byla přestavena do renesanční podoby. V 19. století, po úpravě interiéru, byla kaple spojována s kultem svaté Zdislavy. Dnes je veřejnosti nepřístupná. Pod kaplí se nachází krypta, kde jsou pohřbeni někteří majitelé zámku Lemberk, rodiny vrchnostenských správců a úředníků a podle pověsti údajně i ostatky Přibyslavy, sestry sv. Václava.

Vyšlapal jsem cestu k zámku Lemberk, kde se opravuje kaple a prošel kolem sýpky a bývalé šatlavy.

Samozřejmě jsem nevynechal Bredovský letohrádek. Bredovský letohrádek je raně barokní klasicistně upravená stavba ze 70. let 17. století. Spolu s okrasnou zahradou ji nechal postavit hrabě Kryštof Rudolf Breda.                                                                                                              

Od 18 století vlastnili letohrádek Clam-Gallasové, kteří jej na počátku 19. století klasicistně upravili. Zahrada v tu dobu začala sloužit k hospodářským účelům a byly vybudovány i skleníky. V druhé polovině 19. století do zahrady přibyly sochy a okrasné dřeviny.

Mezi světovými válkami prošel interiér rozsáhlými moderními úpravami a objekt sloužil jako sídlo Clam-gallasovské lesní správy. Od konce druhé světové války je letohrádek střídavě ve státním a soukromém vlastnictví. Poté jsem se vydal druhou stranou dolů k Zdislavině studánce.

Doufám, že jsem vás nalákal na krásnou cestu.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10