Liteň

Jihozápadně od Berouna, jen malý kousek od známých Koněpruských jeskyní, leží městys Liteň. Možná si řeknete obec jako každá jiná, ale stačí se lépe rozhlédnout a budete překvapeni, co zajímavostí se tu nachází! Je jich tolik, že zde byly vybudovány dokonce čtyři vycházkové okruhy!

Liteň byla svou polohou přímo předurčena k hospodářskému rozvoji. Ten pochopitelně závisel na schopnostech majitelů zdejšího panství a pracovitosti prostého lidu. Během staletí tu vznikaly velkostatky, mlýny, pivovary, sladovny, cihelny a řemeslnické dílny. O významu obce svědčí i fakt, že se zde pořádaly výroční trhy.

Naše kroky vedou nejprve k zámku. Je soukromý a veřejnosti nepřístupný, ale připomeneme si zde rod Daubků, kteří patřili v 19. století k nejúspěšnějším českým podnikatelům a průmyslníkům. Angažovali se v místní samosprávě a veřejném životě, zaváděli moderní technologie, přivedli do Litně železniční dráhu a byli významnými mecenáši umění. Tedy nejen malebnost kraje, ale i vstřícný hostitel a podporovatel mladých umělců z generace Národního divadla byly důvodem, proč sem jezdívala řada slavných osobností. Tvořil zde František Ženíšek i bratři Mánesové. Antonín Wiehl, architekt vyšehradského Slavína, postavil v Litni pro Daubkovi rodinnou hrobku. Roku 1931 se do rodiny Daubků přivdala pěvkyně Jarmila Novotná. Letos vzpomínáme 20. výročí úmrtí této významné umělkyně, která se jako druhá Češka po Emě Destinové prosadila na scéně Metropolitní opery.

Liteň Liteň nemá slavného rodáka, ale Svatopluk Čech ve svém díle „Ve stínu lípy“ hovoří o Litni jako o svém domovu. Právě jeho socha stojí v parčíku před zámkem, a jak jinak, ve stínu několika mohutných lip.

Z další strany parčík uzavírá barokně přestavěný gotický kostel sv. Petra a Pavla, naproti pak můžeme v budově bývalé fary navštívit Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.

Z náměstí pokračujeme jižním směrem zhruba kilometr k židovskému hřbitovu. Židé žili v Litni od 17. století, rozptýleni po obci (ghetto zde neexistovalo), většinou se živili obchodem. Historie židů v Litni končí, stejně jako v jiných českých městech a vesnicích, 2. světovou válkou. Synagoga byla ve 20. století přebudována na hasičskou zbrojnici. Hřbitov je však nečekaně zachovalý a můžeme obdivovat na 300 náhrobních kamenů různého stylu (většina v posledních letech restaurována).

Pod hřbitovem kolem studánky přijdeme pod skálu, která - při troše fantazie - připomíná bábu s nůší. Místu se říká Pod Babkou a dle pověsti jde o hádavou bábu, která zde zkameněla.

Další zastavení naučné stezky nás přivádí k chovné oboře, kde můžeme pozorovat pěkné stádečko zhruba 20 jelenů a 60 daňků. Věděli jste, že mláděti jelena se říká telko a u daňka je to danče?

Po silnice se kolem obory vracíme do Litně. V zatáčce na nás shlíží mohutný dub letní křemelák, památný strom s obvodem kmene 352 cm, jehož stáří je odhadováno na 250 let.

Z okraje obce následně vystoupáme na úbočí kopce Mramor, odkud se nám otevře krásný výhled na Liteň a nedaleký Karlštejn (vzdušnou čarou je hrad cca 6 km). Zalesněné návrší Mramor a Šamor jsou zajímavou lokalitou, vyskytuje se zde řada chráněných rostlin i menších jeskyní. Nezapomínejme však, že se nacházíme v CHKO.

Za jeden den se vše stihnout nedá, což je dobrý důvod se do okolí Litně někdy vrátit.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete