Lotosové střevíčky

Formát: 138 × 208 mm, 478 g

Vazba: Pevná

Cena: 359 Kč

Jak se jejich životy dramaticky mění, obě ženy zjišťují, že jejich osudy nemají v rukou pouze muži, ale jsou to i jejich vlastní volby, které dokážou ničit nejen je samotné, ale i ty, na nichž jim záleží.
Jane Yang popisuje svět, kde tradice skrývají hlubokou krutost a kde ženy často bojují nejen proti nespravedlivému systému, ale i jedna proti druhé. Lotosové střevíčky jsou hlubokým a pozoruhodným příběhem o odhodlání, odvaze, pravdě i lásce, o hodnotách, jež mají smysl vždy a všude.

Ukázka z knihy Lotosové střevíčky:

Rozechvěle jsem seděla na nízké stoličce v kuchyni našeho zemědělského stavení. Ledový vzduch mě štípal do tváří a ruce i nohy mě studily tak, až to bolelo. Abych se zahřála, paže i nohy jsem si třela. I když v jižní Číně nikdy nesněžilo, zima šestého roku vlády císaře Kuang-süho byla nesmírně chladná. Za normálních okolností bych se ještě choulila pod naší sešívanou přikrývkou, ale aa noeng mě vzbudila už za rozbřesku.

„Dnes spolu vyrazíme za dobrodružstvím,“ oznámila mi a obrátila se ke mně s lavorem vroucí vody. Poprvé za několik měsíců se v jejím pobledlém obličeji objevil úsměv. Ale nebyl to řádný zářivý úsměv, kterými mě zahrnovala, než zemřel aa de. Tenhle úsměv byl spíš kožený a v očích dál měla otupělý výraz.
„Vezmu tě do Kantonu,“ pokračovala. „Farmář Tchang nás tam sveze ve svém voze.“ Pak do lavoru přilila studenou vodu.

Vypískla jsem a začala tleskat radostí. V Kantonu jsem nikdy nebyla, ale od potulných vypravěčů jsem o něm  slyšela spoustu věcí. Prodavači chodí po ulicích a můžete si od nich koupit slazené švestky, sladké bulky a pečené kaštany. Při té představě mi zakručelo v břiše, protože mi to připomnělo, že jsem od včerejší misky vodnaté kondži nic nejedla. Vypravěči také líčili, že tam jsou na ulici akrobati, polykači hadů a loutková divadla.
„Bratříček jede taky?“ zajímala jsem se.

„Ten je moc malý,“ vysvětlila mi. „Tak jsem ho na den poslala k sousedům. Tohle je výlet pro matku s dcerou.“
„Proč tam jedeme?“
„Dívky se přece nesmí vyptávat,“ okřikla mě. „Hodné holčičky mlčí, dodržují pravidla a poslouchají dospělé.“ Mluvila sice mírným tónem, ale v obličeji měla zkormoucený výraz, který mě tak vyděsil, že jsem zmlkla.

Klekla si přede mě a kolébala v dlaních mé zlaté lilie.
„Pamatuješ si, proč jsem ti už ve čtyřech letech začala svazovat chodidla?“ zeptala se.
„Protože… protože…“ zavrtěla jsem hlavou.
S dlouhým povzdechem mi začala vysvětlovat. „V jiných rodinách v naší vesnici s ovazováním začínají až u šestiletých dívek. Ve venkovských rodinách občas čekají až do sedmi nebo osmi let, když zoufale potřebují výpomoc. Ale to je nebezpečné. Víš proč?“
Opět jsem zavrtěla hlavou.

„Protože v té době už kosti můžou být moc tuhé na to, aby se daly tvarovat. Já tě tak moc miluju, že jsem ti nohy svázala už před dvěma lety, jako bys byla dáma, abys měla dokonalé zlaté lilie a mohla být jako konkubína Jao-Niang...“

O autorce knihy Lotosové střevíčky:

JANE YANG se narodila v čínské enklávě v Saigonu, ale dětství a dospívání – plné pověr a vyprávění o staré Číně – prožila v Austrálii, kde bydlí dodnes. Přestože dosáhla úspěchů ve vědě, nadále je občas rozpolcená mezi moderním racionálním myšlením a silou starých názorů předávaných v příbězích její rodiny.