Lovkyně snů – Procitnutí

Název knihy: Lovkyně snů – Procitnutí
Autor: Lisa McMann
Překlad: Matocha Čeněk
Nakladatelství: Fragment
Rozměry: 115x183 mm
Rok vydání: 2011
Počet stran: 216 str.
Cena: 179 Kč

Ahoj, jmenuji se Janie. Jsem normální sedmnáctiletá holka, až na to, že se od svých osmi let nekontrolovatelně propadám do snů ostatním lidem. Už mě to nebaví. Zvlášť pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách.

Nemůžu se ani nikomu svěřit – neuvěřili by mi a mysleli by si, že jsem blázen. A tak žiji se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumím ovládat. Nedávno jsem se propadla do hrozné noční můry. Ještě teď mi z toho tuhne krev v žilách. Poprvé jsem nebyla v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem…

Ukázka z knihy:

U vedlejšího domu zastaví stěhovací vůz. Vystoupí z něj muž, žena a dívka v Janiině věku a zaboří se do sněhových závějí na příjezdové cestě. Janie je pozoruje z okna svého pokoje. Dívka má tmavé vlasy a je hezká. Janie by zajímalo, jestli bude taky nafoukaná jako všechny ostatní holky ze školy, které o Janie říkají, že je socka. Jenže tahle nová holka bydlí vedle Janie ve
špatné části města, takže pro ně možná taky bude socka.

Ale je vážně hezká. Dost hezká na to, aby to měla jednodušší. Janie se spěšně oblékne, obuje, hodí na sebe kabát a vydá se k sousednímu domu, aby si s tou dívkou stihla promluvit dřív, než se k ní dostanou holky z North Side. Janie zoufale potřebuje kamarádku. „Nechcete s něčím pomoct?“ zeptá se Janie hlasem, ve kterém je více sebevědomí než v ní samotné. Dívka zůstane stát na místě. Usměje se, takže se jí ještě prohloubí dolíčky ve tvářích, a nakloní hlavu na stranu. „Ahoj,“ řekne. „Já jsem Carrie Brandtová.“
Carrie zajiskří oči.

Janie poskočí srdce. hobarevný kaleidoskop. Není tu podlaha, Janie se vznáší a stěny se otáčejí okolo ní. Chce se jí z toho zvracet. Vedle Janie je v tunelu její matka a muž, který vypadá jako světlovlasý Ježíš Kristus. Janiina matka se s ním drží za ruku a společně létají. Vypadají šťastně. Janie zakřičí, ale nevyjde z ní žádný zvuk. Chce, aby to skončilo. Ucítí, jak jí z ruky vypadla tužka. Ucítí, jak se její tělo zhroutilo na opěrku gauče. Pokusí se vstát, ale víří kolem ní tolik barev, že nedokáže určit, kde je nahoře a kde dole. Neodhadne sílu a přepadne na druhou stranu, přímo na matku.

Barvy zmizí a všechno zčerná. Janie uslyší, jak matka zavrčí. Ucítí, jak se ošije. V Janiině zorném poli se pomalu znovu objeví pokoj a matka jí vrazí facku. „Slez ze mě,“ řekne, „co to sakra děláš?“ Janie se posadí a podívá se na matku. Má žaludek jako na vodě a z těch barev se jí točí hlava. „Je mi
špatně,“ zašeptá, vstane a odpotácí se vyzvracet na záchod. Když vykoukne, bledá a roztřesená, zjistí, že matka už na gauči není. Šla si lehnout do ložnice.
Díkybohu, pomyslí si Janie. Opláchne si obličej ledovou vodou.

Tuto knihu Lovkyně snů – Procitnutí koupíte v knihkupectví a na internetové stránce nakladatelství Fragment.