Patřím sice k mladší generaci, ale ani já jsem se ještě nenarodila za přítomnosti mého tatínka. Ten Totiž zatím čekal před porodnicí a doufal, stejně jako ostatní tatínkové, že vše dopadne dobře. Ale to se odehrávalo ještě v období před rokem 1989 (v roce 1983) a otcové se opravdu jen velmi výjimečně mohli účastnit porodu svého dítěte a podat tak potřebnou pomocnou ruku své manželce, přítelkyni či milence…Ale v západním světě to již i v 80.letech minulého století bylo naprosto běžné. A tak jak k nám přicházely i jiné „západní zvyklostí“ tak i tato se stala postupně běžnou a respektovanou součástí našeho života.

Mnoho lidí se však stále ještě v této souvislosti ptá, zda-li je muž při porodu opravdu potřeba, není-li tam spíše navíc a takříkajíc jen nepřekáží porodníkům? A navíc za přítomnost muže u porodu se většinou platí určitý a ne zase tak malý poplatek (kolem 1.000Kč)….

Odborníci se shodují na tom, že by přítomnost muže měli chtít oba dva partneři. Tedy budoucí mamince by mělo být příjemné a mělo by to být pro ni žádoucí, aby ji muž byl u porodu na blízku. Měl by být pro ni oporou v těch nejtěžších chvílích, pomáhal by jí dýchat, držet ji za ruku, zkrátka byl by s ní, když jí bude při porodu nejhůře.
Mnoho žen však přítomnost svého manžela naprosto odmítá a to z toho důvodu, že nechce, aby ji manžel viděl trpět, mnoho žen se také velmi obává toho, že pro muže po absolvování porodu nebude již tolik atraktivní a vše se promítne do jejich intimního života.

Existuje však také skupina mužů, která přítomnost u porodu své drahé polovičky zcela vylučuje, bez ohledu na fakt, že rodička by si jeho přítomnost velmi přála. Neznamená to ale, že by partnerku neměli rádi, resp. ji měli rádi méně než ti, co se k porodu dostaví. Často však říkají, že by ženě stejně nepomohli, že by jim bylo špatně a že by ten stav partnerky prostě nezvládli. Možná se to zdá jako pádné důvody, ale já si přesto myslím, že mnoho mužů se tímto chce takříkajíc zbavit odpovědnosti a počkat si někde v povzdálí a pak vše jen oslavit a radovat se až z krásného umytého miminka. Ale samozřejmě nelze nic hodnotit takto jednostranně, vše záleží na konkrétních jednotlivých případech. Věřím, že mnoha mužům prostě nemocnice nedělá dobře.

Při řešení této otázky to chce opravdu velkou dávku respektování názoru a ohleduplnosti k tomu druhému. Jen tak potom může tato zkušenost vztah posílit. Mnoho psychologů se totiž shoduje na názoru, že tento nevšední zážitek zlepší vztah mezi právě narozeným dítětem a tatínkem. Ale znovu je naprosto individuální a proto bych doporučila, aby se jednalo opravdu o dohodu, nikoliv vynucený souhlas.

A pokud jste se již dohodli na tom, že byste chtěli být oba u porodu, doporučila bych se podívat se na webové stránky či se zeptat ve vaší zdravotní pojišťovně, zdali vám toto pojišťovna v rámci základního pojištění neproplatí právě poplatek za přítomnost manžela u porodu. Mnohé pojišťovny to totiž již dělají. Případně, pokud neproplácejí přímo přítomnost tatínka při porodu, tak proplácejí alespoň předporodní kurzy, plavecké kurzy pro plaváčky, vitamínové prostředky během těhotenství, ultrazvukové vyšetření apod. Každá konkrétní pojišťovna má však tuto nabídku jinou, pro její využití požaduje splnění rozdílných kritérií a také má pro toto vyčleněno rozdílné množství peněz. Proto velice doporučuji, abyste se o všem důkladně informovali a využili svého práva žádat o příspěvek.

Tento článek zatím nemohu doplnit vlastní zkušeností, ale do budoucna plánuji, že nebudu chtít po svém partnerovi, aby byl při porodu přítomen. Pokud by to on sám chtěl, tak bych mu nebránila, ale rozhodně to nebudu vyžadovat. Nechám to čistě na něm.

Možnost volby tu je, otázka, zda-li pak ji využijeme, či nikoliv. A to už je pouze a jen na nás.