V současné době, kdy se moc nedá cestovat, leda tak prstem po mapě, rád vzpomínám na své cestovatelské zážitky z krajin více či méně vzdálených. Některé byly veselé, jiné smutné, všechny ale poučné, a každá z nich mi něco dala.
Když padla Železná opona, vypravil jsem se poprvé do tehdejšího západního Německa. To východní jsem navštívil mnohokrát, ale na západ jsem se tehdy dostal poprvé. Moc jsem se těšil.
Hodlal jsem si v Německu koupit to, o čem jsme dosud jen slýchali. Obléct se, koupit něco dětem, do domácnosti a potěšit se luxusem. Jenže… trapas jsem utržil hned v prvním „obchodě“.
Vstoupil jsem dovnitř a slušně pozdravil naučenou frází. Na ramíncích viselo oblečení, o kterém jsem snil. Ceny byly víc než příznivé. Vypadalo to, že tehdejší západ se dobře připravil na příchod nás chudáků z východu a přizpůsobili nám i ceny! Byl jsem jako v transu. S vervou a nadšením jsem strhával luxusní kousky z ramínek s úmyslem si všechny vyzkoušet. V tu chvíli mi zastoupila cestu paní prodavačka a svým tělem mi bránila zboží odnést do kabinky, která tam, jak jsem později zjistil, vůbec nebyla. Já hlupák byl totiž v prádelně a čistírně!
Oblečení jsem si přesto nějaké z Německa přivezl. Nebylo sice tak levné jako to z čistírny, ale koupil jsem si třeba letní sportovní soupravu. Abych byl in, hned jsem v ní vyšel do ulic. S hrůzou jsem zjistil od zkušenějšího krajana, který v Německu byl už poněkolikáté, že se vlastně promenáduji po ulicích v pyžamu. Krásném, ale stále pyžamu. Zamířil jsem také do obuvi. Boty byly neskutečně levné. Při jejich zkoušení, kdy si mě prodavač měřil pohledem, jsem zjistil, že bych v oněch botkách asi moc kilometrů nenachodil. Připadaly mi jako z papíru, při prvním dešti by se mi snad rozpustily. Byly to totiž boty do rakve!
Mnohem víc štěstí jsem měl při nákupu potravin. Tam jsem nakoupil bez nejmenších problémů a celá naše rodina si na pochoutkách dlouho pochutnávala.
Z Německa jsem se vracel v pozdních nočních hodinách. Nejdřív jsem litoval, že jsem se tak zdržel. Podařila se mi ale nezapomenutelná fotka Braniborské brány při západu slunce, která se stala mou nejhezčí vzpomínkou na mou cestu na západ.
ChytráŽena.cz