Počínaje tímto týdnem pokračuje v Králově Dvoře, dále pak v Mladé Boleslavi a Praze druhá, tzv. letní fáze, natáčení tv. filmu Malá pražská Matahára, jehož první klapka padla již koncem února. Televizní film, který vzniká pro Českou televizi, režíruje jej Andrea Sedláčková. Ta je také autorkou scénáře, který napsala podle předlohy Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové.
Příběh je obrazem doby, začátku padesátých let, kdy ještě existují poslední relikty svobodného světa, jako např. americká tisková agentura, poslední jazzové kapely, a kdy berou za své i naivistické demokratické představy "bývalých", tj. lidí, kteří neoddiskutovatelně patřili ke světu první republiky. Komunistický režim všechno "bere šmahem jako smrt" a nejen jako.
Ve středu dění se ocitá parta mladých lidí, kteří se točí kolem jazzové kapely a jedné krásné dívky. Geraldinka, ještě vlastně nedospělá a rozhodně nezodpovědná slečna, která si myslí, že je chytřejší než všichni a že na světě je proto, aby se bavila, se zaplete do režimních sítí, které ji zničí. Ale její životní nezkušenost nepřehluší její sílící a postupně vědomý smysl pro spravedlnost: potřebným je třeba pomáhat a oportunismus je jí rozhodně cizí.
Původní Škvoreckého příběh je odrazem skutečných událostí, ale jeho stylizace je pro autora příznačná. Zdánlivě lehká a vtipná konverzace zamilovaných mladých lidí zachycuje jen část jejich života, druhá část neodvolatelně spěje k dramatickým událostem.
Andrea Sedláčková si s látkou velmi dobře poradila, nepodstatné vynechala, k podstatnému dofabulovala příčinné motivace. Dosáhla dokonce i toho, že Josef Škvorecký je s adaptací velmi spokojen.
Hlavní role ve filmu Malá pražská Matahára byly svěřeny Vojtěchu Dykovi a Marice Šoposké, ve vedlejších úlohách se objeví například Jan Meduna, Vojtěch Kotek, Emma Smetanová ad.
Režisérka Andrea Sedláčková studovala v druhé polovině osmdesátých let scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU, na to emigrovala do Paříže, kde pokračovala ve studiu na tamější filmové škole. Pro Českou televizi natočila televizní filmy o osudech Renaty Soukupové- Ze života pubescentky (1999), Můj otec a ostatní muži (2002), Krásný čas (2005), Opravdová láska (2008) a řadu dokumentárních snímků. V celovečerním filmu debutovala v roce 2000 psychologickým dramatem Oběti a vrazi, o dva roky později představila hořkou komedii Musím tě svést.
Zdroj: Česká televize
Notburga
ChytráŽena.cz