Jako malá jsem nerada chodila do školky. Je to zvláštní, ale místo, kde bylo plno dětí, a všichni si hráli, jsem neměla ráda. Ne kvůli učitelkám, ale kvůli naší kuchařce. Kuchařka byla zlá a zahořklá paní, která nám jen nadávala. Tvářila se, jako by byla ze všech nejdůležitější, a pořád nás za něco napomínala.
Já ale byla taky pěkné kvítko. Pamatuji si jednu příhodu. Tehdy jsme šli se školkou na procházku. Procházeli jsme kolem sklepních dveří a já si všimla, že v zámku zvenčí je klíč. Kuchařka byla ve sklepě pro brambory. Děti se nachystaly a i s učitelkami vyšly ven. Já byla mezi nimi a přemýšlela, co kuchařce provést. Vymluvila jsem se, že jsem si uvnitř něco zapomněla a musím se vrátit. Paní učitelka mě pustila dovnitř a společně s dětmi zůstala venku. Já vklouzla do budovy a utíkala jsem rovnou ke dveřím od sklepa. Kuchařka byla ještě uvnitř. A tak jsem rychle dveře zavřela, otočila dvakrát klíčem a utíkala za dětmi.
Venku jsme
byli dlouho. Hráli jsme si, jako vždy, a zpět do školky jsme měli přijít až na
oběd. Když jsme se vrátili, uslyšeli jsme křik a bouchání na dveře. Učitelkám hned
došlo, co se stalo, a kuchařku vysvobodily. Kdo ji ale ve sklepě mohl zamknout?
Samozřejmě ten, kdo šel poslední, a to jsem byla já.
Kuchařka ten den nestihla uvařit. Dopadlo to tak, že se muselo do pekařství, a každé dítě dostalo koláč a hrnek mléka. Každé, až na mě. Mně stihla kuchařka speciálně uvařit špenátovou polévku, protože věděla, že ji nenávidím. A ještě ji přesolila. Tehdy mě posadili ke stolu s tím, že polévku musím sníst. Zatímco kamarádi si pochutnávali na koláčích, já plakala nad zelenou polévkou. Plakala jsem tak usilovně, až hladina polévky úctyhodně stoupala a byla ještě slanější, než na začátku. Udělalo se mi tak nevolno, že jsem se do polévky vyzvracela. Tak polévku konečně vyhodili. Koláč jsem stejně nedostala. Prý pro zlobidla žádný nezbyl. Kuchařka mi namazala chléb máslem, abych neměla hlad, a šla jsem spát jako ostatní děti.
Po této příhodě jsem ovšem do školky chodila ještě s větší nechutí. Vše napravila až maminka. Upekla pekáč plný buchet, na kterých jsem si pochutnala ještě víc, než na kupovaných koláčích.
ChytráŽena.cz